Exkluzivně pro Brňana: Radek Oliver

Má filozofie je maximálně se soustředit na zákazníka, říká známý kadeřník a vizážista.

  • Foto

    archiv Radka Olivera

Vystudoval hotelovou školu, brněnskou konzervatoř a hned po revoluci se pohyboval ve světě showbusinessu jako vizážista a později i kadeřník. Dnes má Radek Oliver už přes dvacet let (a osmnáct let na stejném místě v Jiráskově ulici) vlastní salon, kde nabízí vedle kadeřnických služeb kompletní péči o pleť, manikúru i masáže. A nejspíš bude jediným kadeřníkem v Brně s titulem inženýr.

Jak se muž dostane ke věcem krásy?

Když jsem byl malý, tak se mne maminka s tatínkem ptali, čím bych chtěl být a padla i otázka, jestli ne kadeřníkem. A já vždycky obrátil oči v sloup. Umělecké geny máme v rodině, můj dědeček byl velkým divadelníkem – hercem i režisérem. Já jsem také hrával divadlo a je pravda, že jsem se zájmem pozoroval, jak se herci líčí. Ale když jsem si představil naši tetu v bílém plášti, jak stříhá nůžkami – byla jiná doba – vůbec mne to nelákalo. Vystudoval jsem jiné školy, ale ke kosmetice mne to táhlo. V devadesátých letech jsem začal pracovat pro francouzskou firmu, která měla u nás po revoluci první salon, líčil jsem a dostával různé nabídky a zakázky do televize nebo na focení. Jedno navazovalo na druhé. Při práci se mne pak začali ptát, jestli bych zvládl modelce, kdyby bylo potřeba, zastřihnout ofinu nebo upravit účes. Neměl jsem na to vzdělání, ale protože jsem svědomitý a nechtěl je absolvovat nějaký rekvalifikační rychlokurz, chtěl jsem to se vším všudy a přes ministerstvo školství jsem si domluvil studium střední kadeřnické školy při zaměstnání. A po zkouškách už se rozjela další práce – vedle salonu také v kadeřnictví. Nakonec se vše sečetlo a otevřel jsem své první studio. Jednu dobu jsem vedl dokonce dvě – v Brně a ve Vyškově, ale bylo to časově i organizačně velmi náročné, v té době jsem se dal také na další studia, a tak jsem zůstal u jednoho brněnského. Vzpomínám si, že na otázku, čím chci být, jsem vždy odpovídal, že učitelem a že chci hrát divadlo. Kromě jiných škol jsem vystudoval také konzervatoř, ale herectví jsem se nikdy nevěnoval. Po mnoha letech se vše promísilo a svým způsobem při své práci, kdy dělám také spoustu seminářů, využívám herectví i učení zároveň. Vše, co jsem vystudoval, se mi hodí.

Na které osobnosti ze světa showbusinessu rád vzpomínáte?

Měl jsem to štěstí, že jsem jako vizážista zažil velké žně, kdy se po revoluci dělalo obrovské množství módních přehlídek, estrád a zábavných pořadů.  Spousta kolegů se po této etapě ocitla bez práce, ale já jsem to vždy bral jen jako doplněk k práci v kadeřnickém studiu. Ale moc rád vzpomínám na Helenu Růžičkovou, kterou jsem líčil, ta byla naprosto úžasná, dokonce mi svou čarodějnickou slinou pokřtila můj předchozí salon. Také jsem rád pracoval s Věrou Špinarovou, s Petrem Nagym jsme fotili přebal na cédéčko. Líčil jsem také brněnské umělce Alenu Antalovou, Janu Musilovou a přiznávám, že jednu dobu jsem pracoval i s politiky. Bylo to opravdu úžasné období.

Vystudoval jste také Fakultu technologickou na Univerzitě Tomáše Bati…

Ano, jsem i inženýr chemie a technologie výroby. Když jsem začal s aromaterapií, přemýšlel jsem nad vlastními esencemi a víc se zajímal o složení. Na škole jsme se dotkli také výroby kosmetiky a já jsem rád, že tyto informace mám a mohu zákaznicím poradit. V salonu prodáváme vlasovou i pleťovou kosmetiku a fakt, že se orientuji ve složení produktů, má svůj význam. Už dřív mi jedna zákaznice říkala: „Zjistíte, že všechno v životě je o chemii, aniž byste to tušil.“ A měla pravdu. Za tato studia jsem opravdu rád, zapadají do mé práce. Při školeních zase mohu v pauze pro zpestření zúčastněným vysvětlit, jak funguje botulotoxin a co se s ním v těle děje.

Nenapadla vás řada vlastní kosmetiky?

Kosmetiku si vyrábím, ale pouze pro domácí použití, protože legislativa nám úplně neumožňuje takové produkty prodávat. Vedle krémů, např. na citlivou pleť, krém na spáleniny nebo po opalování, levandulový krém či rozmarýnový krém na tělo dělám i potravinářské nebo aroma oleje, které se dají krásně míchat. Rozmarýnový nebo tymiánový olej se skvěle hodí nejen na vaření, ale i na masáže. Umím přichystat i saunové přípravky jako gomáže a peelingy na tělo na bázi třtinového cukru, mořských solí a esenciálních olejů. Jsem také velkým pěstitelem a sběratelem levandulí a mám sbírku mnoha druhů – španělské, anglické, australské, opravdu z mnoha míst. Mám také destilační přístroj a už jsem si zkusil levandulovou esenci také sám vydestilovat. Je neuvěřitelné, kolik levandule musíte nasbírat, abyste naplnili malinkou lahvičku (smích). Občas tyto produkty věnuji svým stálým klientům jako vánoční dárek, ale neprodávám je.                                                                                          

Jak souvisí přírodní kosmetika a chemie?

Musím občas použít nějaký konzervant, protože jinak by výrobek vydržel maximálně dva dny, ale snažím se vždy, aby i chemický prostředek, který produkt obsahuje, byl co nejšetrnější.

Co říkáte na babské rady – např. na přesušené vlasy vajíčko nebo tatarku?

Ani tak nejde o tatarku jako majonézu, ta správně vyrobená obsahuje pouze kyselinu octovou, olej a žloutek. Žloutek jsou čisté proteiny a olej, zvlášť olivový, vlasům rozhodně prospěje. Můžete vše smíchat nebo použít samostatně. Anebo si koupit nějakou kvalitní majolku a na vlasy nanést. Nic proti této domácké metodě nemám, ale v současné době máme tolik kvalitních věcí na trhu, že mi to přijde zbytečné. Ale mám pochopení, že někdo vyznává tuto ryze přírodní cestu. Olivový olej bez problémů doporučuji i na tělo.

A co první pomoc na vysušenou pleť, když nemám krém?

Je důležité, aby látka, která se na pleť dává, nezůstala na povrchu a pletí prostoupila. Masťový základ na bázi parafínu třeba pletí nepronikne, ale vepřové sádlo už ano. Tam se za určitých podmínek malá část sádla do kůže vnese a s ní třeba i léčebná látka v sádle obsažená. Stejně bude fungovat i arnikový olej. Pokud se rozhodnete pro vazelínu, musíte použít kosmetickou nebo lékařkou, protože běžná technická vazelína pletí také neprostoupí a zůstane na povrchu. Na spálenou pleť zase skvěle funguje tvaroh nebo čerstvý jogurt. Okamžitě dochází k výživě a hydrataci. A popraskané rty je vynikající potřít malým množstvím medu. Okamžitě je zvláční – a navíc dobře chutná

Podle čeho si vybíráte kosmetiku na trhu vy sám?

Podle složení.

A jak se máme ve složení orientovat my ostatní?

Věnujte pozornost tomu, jak se přírodní látky nazývají. Některé třeba nejsou prvotně přírodní, ale pocházejí  z přírodních zdrojů a krásně fungují, např. koenzym Q10. Ovšem musí ho být dostatečné množství, aby zafungoval. Zbytečné jsou z mého pohledu silikony, protože ulpí na povrchu vlasu nebo pleti, nabaluje se a ucpává. Na vlasech i pleti je to pak znát. Mohou se dokonce různě jmenovat. Silikon vzniká jako sekundární produkt při výrobě prášku na praní či aviváží a kosmetické firmy ho mohou využít jako základ k nějakému šamponu.

Co říkáte no poo - bezšamponové metodě?

Už jsem o ní také slyšel. Ale myslím si, že jak je přirozené si několikrát za den umýt ruce mýdlem, tak je normální mýt si vlasy. Pokud se rozhodneme pro bezšamponovou variantu, je to možné, ale bude to trvat. Ze začátku bude účes vypadat unaveně, vlasy budou mastné, mastnější až slepené a až čtvrtý nebo pátý týden přestanou vlasy vypadat tak těžce a neupraveně. Až když se tělo se změnou srovná, může bezšamponová metoda fungovat. Osobně jsem vyzkoušel šampon, který nepění. Hned po umytí jsem měl vlasy hladší, ale už druhý den byly unavené a vypadaly jako špatně umyté.

Jaké jsou trendy v účesech pro letošní jaro a léto?

V Česku ještě stále doznívá móda modrých a zelených vlasů, zejména u mladé generace, pokud už však neonový odstín zvolíme, je třeba se o něj pravidelně starat. Stále zůstávají in světlé vlasy a hodně se nosí přírodní odstíny – medová, broskvová blond, barvy spadlého listí nebo suché trávy. Módní jsou i barvy země – měděná, měděnočervená, hnědá, čokoládová. Velký důraz se klade na lesk. Dnes máme na trhu barvy, které se lesknou i týden po nabarvení, současné technologie jsou úžasné. Už dávno neplatí, co před pětadvaceti lety, že vlasy se musí nejdřív pořádně zničit, aby potom držely. To říkala jedna moje mistrová, ale já jsem nikdy tento trend nevyznával. Pokud jde o střihy a délky, doznívají asymetrické střihy, nesmrtelná zůstávají mikáda – všechny verze od střapatých, ofinových, bubikopf. Pak se nosí delší vlasy sestříhané v koncích, dlouhé navlněné účesy a šlágrem jsou i krátké vlasy s delší anebo naopak úplně krátkou ofinou. Tam je dobré dát velký důraz na barvu – módní je platinová blond či tmavá, která doplní obličej. Ideálně bez barevných melírů, ty se současných trendech neobjevují. Pokud jde o velký boom ombre, vyvinul se tento styl barvení v tzv. baleáž, což je prosvícení a prozáření účesu v okolí obličeje a v koncích.

Máte ještě nějaké další sny nebo plány?

Občas se mne zákaznice ptají, co hodlám studovat teď. Ale já osobně si myslím, že už mám „odstudováno“, ať nyní studují jiní a mladší. Spoustu let jsem se věnoval rozvoji osobnosti, investoval jsem hodně času a energie do sebe i do studia a teď z toho těžím a sklízím ovoce. Dlouho jsem pracoval i o víkendech, ale teď si plním svá osobní přání. A kam to směřuje? Stále považuji za nejdůležitější individuální a nekomerční přístup k zákazníkům a zákaznicím a na práci rukou, na té si dávám záležet. I když existuje spousta přístrojů v kosmetice, nikdo vám neudělá masáž a čištění pleti tak jako citlivé ruce. Stejně tak vám žádný přístroj vlasy lépe nenatočí a nevyfouká než profesionální kadeřník. Má filozofie je maximálně se soustředit na zákazníka – a to bych chtěl zachovat. Moc mě těší, když mi zákaznice, která ke mně přišla s potřebou něco změnit, třeba po roce řekne, jak moc je ráda, že má zdravější a lepší vlasy. To mne těší a mám z toho radost. Jsem moc rád, že mám stálou klientelu a že se k nám zákaznice a zákazníci vracejí.

Zdroj: 
Brňan (RUP)