Exkluzivně pro Brňana: Vilém Spilka

„Jazz mě dostal svým rytmem, intenzitou a improvizací.“

  • Foto

    archiv festivalu Pop Messe

Známý hudebník, promotér a také pedagog Vilém Spilka, který je spoluzakladatelem hudebního festivalu JazzFest Brno, chystá na léto nový festival Pop Messe. Hudební akce zaměřená především na mladou multižánrovou hudbu se v Brně odehraje 24. a 25. července v areálu bývalého fotbalového stadionu za Lužánkami a Bobycentra.

Festivalů bude na jaře a v létě v Brně několik. V čem se nový festival Pop Messe od těch ostatních odliší?
Především jedinečným místem konání v areálu za Lužánkami a unikátní dramaturgií. Tomáš Kelar, který ji má „na svědomí“, sestavil parádní line-up, který není prvoplánový, ale bude skvěle fungovat jako celek. Festival odlišuje i podle mě velmi povedený grafický styl od designéra Tobiáše Grolicha.

Program slibuje, že se zaměří především na mladou multižánrovou hudbu přesahující obecně vžitý pojem pop. Můžete to přiblížit?

Festival kombinuje to nejprogresivnější ze současného hip hopu, elektroniky, kytarovek, jazzu, sofistikovaného folku a world music. Myslím, že doposud zveřejněný line-up, který se stále rozrůstá, mluví za vše.

Kdo tedy bude mezi headlinery?

Návštěvníci se můžou těšit na populární elektronické duo Modeselektor, které udržuje naživu ducha berlínské technoscény devadesátých let. Událostí bude česká premiéra legendy elektronické scény Squarepushera. Představí se také pařížská elektro house dvojice Acid Arab inspirující se východní hudbou či provokativní raper Tommy Cash, jehož opakem je něžná písničkářka Sóley. Opomenout nemůžu ani americkou kapelu Algiers, v jejíž tvorbě najdeme prvky soulu, gospelu, afrobeatu, industriální hudby i free jazzu. Pojem headliner je však u tohoto typu festivalu lehce zrádný. Nepochybuji, že řada návštěvníků na festival zamíří kvůli některým z dalších hudebníků. Doporučuji tedy sledovat festivalový web popmesse.cz, kde už nyní najdete přes dvacet jmen z programu. Další jména ještě přibudou. Kompletní program festivalu by měl čítat přibližně čtyřicet koncertů.

V Brně bude letos festivalů skutečně několik, dokonce se sem přesune Trutnoff. Dokážete vystihnout, čím je Brno pro festivaly přitažlivé?

Brno nabízí zajímavá místa, která se pro pořádání festivalu hodí. V případě Pop Messe je to zmíněný areál za Lužánkami, který kombinuje výhodu otevřeného venkovního prostoru se zastřešeným Bobycentrem, kam se mohou návštěvníci schovat před případnou nepřízní počasí nebo poté, co započne noční klid v areálu. Bobycentrum má navíc vícero pódií, takže na festivalu lze zároveň zažít jak stadionovou atmosféru, tak intimnější klubový koncert. Areál je velmi kompaktní, všude je blízko, navíc je v těsné blízkosti centra města. Návštěvník se na festival dostane lehce MHD, nebo dokonce pěšky. Velké město samozřejmě nabízí i koncentraci potenciálních návštěvníků akce. Jeho obyvatelé jsou navíc vzdělaní a zajímají se o nové a progresivní věci.

U festivalu Pop Messe nepůjde jen o hudbu, ale pozornost chcete věnovat také ekologii. Jak se to do festivalu promítne?

Především snahou o zanechání co nejmenší uhlíkové stopy – pomůže právě i lokalita a dosažitelnost areálu hromadnou dopravou. Plánujeme maximálně využít energie z obnovitelných zdrojů a vygenerovat co nejméně odpadu. Chceme rovněž ve spolupráci s technologickými firmami prezentovat ekologické technologie.

Sám jste kytarista. V jakém hudebním tělese teď hrajete?

Hraju hlavně ve vlastní kapele Vilém Spilka Quartet. Vystupujeme po celé republice i v zahraničí.

Jak jste se k jazzu dostal?

Přes bluegrass, konkrétně Bélu Flecka a Tonyho Trischku, hudebníky, kteří hrají bluegrass ovlivněný jazzem. Od nich nebylo daleko k pravým jazzmanům, jako byli třeba Miles Davis, John Coltrane, Charlie Parker nebo Wes Montgomery. K bluegrassu jsem přičichl v oddíle Svazarmu, kam jsem chodil jako dítě v 80. letech. Standardní večerní aktivitou bylo hraní trampských, folkových a country písní. Bluegrass byl kromě klasiky, kterou jsem v dětství hrál na housle, první sofistikovanější styl a podobně jako později jazz mě dostal svým rytmem, intenzitou a improvizací.

15. března měl odstartovat už 19. ročník JazzFestu Brno, jehož jste zakladatelem. Jak se festival za ty roky proměnil?

Festival vyrostl z třídenního kompaktního formátu do současné podoby, kdy se koná prakticky celé jaro. Začínali jsme na místech, která dnes už třeba ani nestojí – Edison Garden. Dnes se pohybujeme v nejlepších sálech v Brně – Janáčkovo divadlo, Sono Centrum, Divadlo Husa na provázku, Bobycentrum. Největší hvězdy zahrály i v hale Rondo nebo Vodova. Ročně na festival přijde 10 až 15 000 návštěvníků a je v současnosti největším festivalem svého druhu v ČR. Letošní program počítal se 17 koncerty a skoro 30 kapelami, ale bohužel nás zasáhly události posledních dní.

Jaká je tedy současná situace?

Pod vlivem nových okolností jsme nuceni odložit veškeré festivalové akce s datem konání do 8. dubna. Celkem je tak v tuto chvíli odloženo osm koncertních večerů. V současné chvíli hledáme s managementy umělců možnosti náhradních termínů. I umělci se snaží vyjít pořadatelům v tomto složitém období maximálně vstříc, což nám dodává na optimismu. Věříme, že se nám společným úsilím podaří většinu z odloženého programu uskutečnit v náhradních termínech. Zatím počítáme s tím, že další koncerty s termínem po Velikonocích už se budou konat dle původního harmonogramu, ale i u nich jsme připraveni na variantu hledání nových termínů v případě, že se situace nezlepší. Vstupenky na všechny odložené koncerty zůstávají nadále v platnosti. O náhradním termínu budeme v součinnosti se společností GoOut, která zajišťuje prodej vstupenek, informovat.

Je brněnská jazzová scéna něčím specifická?

Scénu dělají muzikanti a v Brně naštěstí působí hudebníci, kteří mají vlastní unikátní jazyk. Mám radost, že zde stále existuje dostatek umělců, kteří mají hudbu v srdci a slouží jí bez kalkulů. Určitě bych v této souvislosti zmínil jména Pavel Zlámal, Jiří a Marek Kotačovi, Martin Konvička, Radek Zapadlo nebo Radim Hanousek. Scéna je silně ovlivněna slovenskou diasporou, která v Brně studovala a pak tady zůstala – Peter Korman, Kristián Kuruc, Lukáš Oravec, Ludo Kotlár a další. Hrají na vysoké úrovni a jsou inspirací pro ostatní. Boom zažívají i swingaři, kteří vracejí jazzu jeho původní význam jako taneční hudby. Agilní je v tomto směru třeba Jan Čarek, ale nejen on.

Jak místní scénu pomáhá utvářet katedra jazzové interpretace JAMU, kterou vedete? Pomáhá zvyšovat i zájem posluchačů o jazz?

Mnoho studentů v Brně zůstává i po absolutoriu a scénu nadále obohacují. Studenti vytvářejí kapely, chodí na jam sessions, na koncerty, mají potřebu hrát, takže vznikají nová místa, kde se jazz hraje.

Brněnští hudebníci upínají svůj zrak k Janáčkovu kulturnímu centru, jehož stavba se neustále komplikuje. Jak moc podle vás absence takového sálu Brno ochuzuje?

Filharmonie Brno i kulturní Brňané si takový sál opravdu zaslouží. Bez něj orchestr umělecky neporoste. Zrovna minulý víkend jsem byl na festivalu v Katowicích, kde podobný sál už pár let stojí. Míru detailu, se kterým hudebníci a dirigenti v takovém sále mohou pracovat, si nepředstavíte, dokud v takovém sále skutečně nesedíte. I pro JazzFest má takový sál význam – už teď spolupracujeme s Filharmonií Brno na pravidelné bázi a volíme kompromisní místa konání, jako třeba Bobycentrum. Rádi bychom ve spolupráci pokračovali v odpovídajících prostorách. A sál si rádi pronajmeme i pro koncerty našich největších hvězd. Správně akusticky vyřešený a divácky dimenzovaný koncertní sál může Brno posunout mezi evropská kulturní velkoměsta.

Fotogalerie: 
Zdroj: 
Brňan (ZAZ)