Do roku 2030 v Česku výrazně stoupne počet lidí se srdečním selháním, ze současných 280.000 až na 450.000. Důvodem je podle kardiologů kromě jiného pandemie koronaviru, stárnoucí populace nebo obezita a špatné stravovací návyky. Informovali o tom v tiskové zprávě ke 31. sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který začíná v sobotu v Brně. Odborníci tam hodlají diskutovat o tom, jak by bylo možné trend zastavit.

„Více než 41 procent úmrtí v Česku jde na vrub kardiovaskulárním onemocněním. Zatímco úmrtí na infarkt dlouhodobě ubývá, rapidně rostou počty lidí se srdečním selháním. Nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění u nás má až tři miliony obyvatel, a to musíme zvrátit,“ uvedl předseda ČKS Aleš Linhart.

Do pokročilé fáze srdečního selhání se v tuzemsku dostane zhruba deset procent nemocných s touto diagnózou

Lékaři u nich musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo pro transplantaci srdce. K těmto metodám se však dostane asi jen 200 lidí ročně. Důvodem je věk, který by neměl přesáhnout 65 let. Snahou je proto zjistit onemocnění co nejdříve.

Pomoct by měl Národní kardiovaskulární plán, jenž vznikne do konce roku. Obsáhne i změnu preventivních prohlídek u praktiků, kteří jsou v prevenci klíčoví. „Je třeba upravit náplň preventivních prohlídek tak, abychom mohli dříve odhalit rizikové faktory, například vysokou hladinu cholesterolu či prediabetes. A následné prohlídky pacientům šít přímo na míru, podle jejich individuálního rizika. K tomu bude nutné rozšířit diagnostické možnosti praktických lékařů a zlepšit jejich přístrojové vybavení,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Dodal, že je nutné praktickým lékařům také zpřístupnit nejmodernější léky pro léčbu cukrovky a hypercholesterolemie.

Klasickým projevem srdečního selhání je dušnost, únava, otékání nohou, případně bušení srdce

Jak se daří, nebo nedaří, mít nemoci pod kontrolou, bude sledovat Národní kardiovaskulární informační systém, který vytvoří Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Data ukáží, na jaké úrovni je péče o nemocné v jednotlivých oblastech Česka, a kde například chybí. Ukáží, kde je nejvíce pacientů s nemocemi srdce a s jakými, zmapujeme i úmrtnost. Bude možné vysledovat, jak dlouho trvá, než se pacient dostane k léčbě a kolik zdravotní systém stála. Sbíráme údaje nejen ze zdravotních pojišťoven, ale i z ambulantní sféry a z nemocnic,“ řekl ředitel ústavu Ladislav Dušek.

Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, únava, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání na břiše, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií.