Žena na radnici pracuje jako referent investičního odboru. „Mám na starosti administrativu veřejných zakázek,“ upřesnila referentka na začátku své výpovědi. Na postu pracovala i v letech, kdy podle státního zástupce Radka Mezlíka zakázky manipulovala organizovaná skupina v čele s tehdejším místostarostou Švachulou. Jedenáct obžalovaných a dvě firmy tak měli při korupci způsobit škodu za 47
milionů korun.

Podle svědkyně se systém zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na Brně- středu několikrát měnil. „Veřejné zakázky rozlišujeme podle jejich hodnoty a k jejich uveřejňování se používal elektronický systém EZAK,“ uvedla svědkyně. Jednu dobu se podle ní plánovaná investiční akce v systému zveřejnila a čekalo se na nabídky. „Někdy ale přišlo třeba deset nabídek najednou a bylo to  složité  administrovat,“ sdělila žena. Později se podle ní zavedl jiný systém, kdy se zakázky sice také zveřejňovaly v systému EZAK, ale referentka obdržela seznam tří firem, které měla ohledně zakázky oslovit. „Seznam takto oslovených firem mi předával vedoucí oddělení nebo vedoucí investičního odboru Petr Liškutin. Nevím, podle čeho se ty firmy vybíraly,“ vypověděla referentka.

A právě Liškutin je spolu se Švachulou mezi obžalovanými. „Ani pan Liškutin, ani pan Švachula mě nikdy při vypisování veřejných zakázek neovlivňovali,“ zdůraznila žena. Podle ní se do výběrového řízení na základě zveřejnění v systému stejně mohl přihlásit kdokoliv. Nabídky chodily na podatelnu, odkud je přebírala a shromažďovala, dokud je komise oficiálně neotevřela. „Když se obálky s nabídkami otevíraly, byl u toho i tajemník a další osoby,“ dodal k tomu Jiří Švachula. V kauze Stoka jsou do konce ledna naplánovány tři jednací dny, kdy trestní senát v čele s předsedkyní Jaroslavou Bartošovou hodlá vyslechnout řadu dalších svědků.