Pandemie koronaviru výrazně změnila celou společnost i životy jednotlivců. Krize přitom dopadají také na reprodukční chování, prokázala studie vědců z Národního institutu SYRI v Brně. Až 7 procent mužů a žen uvedlo, že v souvislosti s pandemií se rozhodli mít méně dětí. Náročné období se do reprodukčního chování mužů a žen promítalo odlišně. Zatímco pro muže byla podstatná především materiální a pracovní situace, v případě žen sehrály roli i rodinné vztahy, uvedl institut v tiskové zprávě.

Nejtěžší období pandemie považovali za nepříznivé pro reprodukci

Výzkumníci shromažďovali data o reprodukčním chování na konci období s největšími restrikcemi, konkrétně v dubnu 2021. Studie se podrobně zaměřila na hodnocení pandemie a životy jednotlivců v různých oblastech života. „Snažili jsme se zjistit, do jaké míry toto hodnocení a osobní zkušenosti z pandemie ovlivnily reprodukční chování. Respondenti ve většině případů považovali nejtěžší období pandemie pro narození potomka jako nepříznivé. Takto se vyjádřilo 60 procent žen a 54 procent mužů,“ uvedla Jitka Slabá z institutu SYRI.

Počít dítě v době tuhé karantény chtělo 12 procent žen a 15 procent mužů

Naopak jako příznivé pro početí dítěte vnímalo období s největšími restrikcemi 12 % žen a 15 % mužů. „U mužů hrály roli zlepšené finanční a pracovní podmínky, u žen byly tyto faktory doplněny ještě o roli rodinných vztahů. Je zřejmé, že pro muže je důležité materiálně zabezpečit rodinu, zatímco ženy jsou obecně citlivější i k jiným otázkám. To lze také vysvětlit předpokladem, že zvyšující se potřeba péče o domácnost a děti postihla v době pandemie více ženy než jejich partnery,“ řekla výzkumnice, která působí na Univerzitě Karlově.

Muži uvažují víc racionálně, ženy zohledňují rodinné vztahy

Vědci se podrobněji zaměřili i na to, jaké faktory přispěly k tomu, aby muži a ženy zůstali věrni předcovidovým záměrům v otázce plánovaného počtu dětí. Rozhodnutí mužů jsou podle studie vedená opět zejména racionální úvahou, postavenou na základě materiálních poměrů. Ženy uvažují komplexněji a zohledňují kromě finančních poměrů také rodinné vztahy a příznivost situace pro narození potomka, která reflektuje i výhled do budoucna.

Plánují početí dítěte tři roky dopředu

Příznivé vyhlídky do budoucna pak v případě mužů přispívají k plánování reprodukce v následujících třech letech. Zajímavostí je, že samotné snahy o početí při největších restrikcích nebyly dosavadní zkušeností a vnímáním pandemie jedince nikterak ovlivněny.

Důležitá je stabilita

„Je evidentní, že otázku počít dítě ovlivňuje nejen kvalita mezilidských vztahů. K plánování narození potomka významně přispívá i materiální nejistota. Proto je důležité, aby ani v době krize, ať už v důsledku pandemie nebo nepříznivých hospodářských podmínek, nebyla omezena dostupnost opatření směřujících k pomoci ekonomicky aktivním jednotlivcům a rodinám. Nejdůležitějším prvkem těchto opatření je tak jejich stabilita a předvídatelnost jejich dostupnosti v budoucnosti,“ dodala Slabá k výsledkům výzkumu.