V Paříži právě začaly přípravy na přesun listinné části archivu a knihovny Milana Kundery do Moravské zemské knihovny v Brně (MZK). Zpravodajský portál BRŇAN o tom informoval tiskový mluvčí MZK Radoslav Pospíchal.

„Před dvěma lety se Milan a Věra Kunderovi rozhodli, že spisovatelův archiv a jeho knihovna se stanou součástí fondu Moravské zemské knihovny v Brně. Následovaly dva roky plánování a odkladů, které byly vynuceny pandemickou situací. Nyní může být konečně přesun první části daru zahájen. Na jeho převozu spolupracuje i České centrum v Paříži,“ popsal Pospíchal.

Obsahem první části je listinný archiv Milana Kundery, tedy korespondence s nakladateli, recenze na jeho knihy, které nakladatelé autorovi posílali a které se stanou vítaným materiálem pro badatelské práce o recepci Kunderova díla, dále pak desítky literárních cen, které Kundera získal za svoji tvorbu, včetně například slavné Jeruzalémské ceny, a další materiál.

„Součástí je i bohatá sbírka fotografií a další skvosty, jejichž pouhé roztřídění a zpracování si vyžádá alespoň rok práce. Poté bude vše zdigitalizováno a zpřístupněno badatelům i čtenářům,“ doplnil Pospíchal.

Zvláštní část převáženého souboru tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, které natáčela v šedesátých letech, kdy byla zaměstnána v České televizi nebo reportáže pro Český rozhlas z počátku 90. let, jejichž prostřednictvím s Tomášem Sedláčkem provázeli posluchače Francií.

Do této kolekce patří i osobní „deník“ Věry Kunderové, tedy její vzpomínky, které rovněž v hlasové podobě pořídil Milan Kundera po té, co se jeho manželka vrátila na začátku sedmdesátých let z návštěvy domova, která se už odehrála pod dohledem tajné policie.

Převoz druhé části souboru, konkrétně knihovny Milana Kundery, je plánován na září letošního roku. Celý komplet se stane součástí nově zbudované Knihovny Milana Kundery, kterou v prostorách MZK navrhl architekt Martin Hrdina a která by měla být pro veřejnost otevřena na konci tohoto roku.

Milan Kundera se narodil v Brně v roce 1929, je česko-francouzský spisovatel a od roku 1975 žije ve Francii. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a o dva roky později získal občanství francouzské. Až v roce 2019 mu bylo vráceno české občanství.

 Původně vstupoval do literatury jako básník a dramatik, nakonec se ale celosvětově proslavil zejména jako prozaik a esejista. Jeho texty, jako například Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost a Žert, patří mezi nejčastěji překládaná česká díla na světě.