Lesníci sbírají šišky a ze semen vypěstují nové stromy

Jihomoravští lesníci sbírají šišky z jehličnatých stromů, aby tak získali semena pro vypěstování nových stromků. Sběr semen je v plném proudu i v lesích Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.

  • Foto

    MENDELU

Letošní rok je rokem semenným a osivo je tak možné sbírat skoro ze všech hlavních tuzemských dřevin, jehličnatých i listnatých. Stromy v lesích totiž neplodí každý rok, upřesnila v tiskové zprávě mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Tereza Pospíchalová.

V srpnu a září probíhal v lesích na Blanensku a Brněnsku sběr šišek jedle bělokoré a douglasky tisolisté. „Z tisíce kilogramů šišek jedle získáme až 140 kilo osiva, z douglasky asi 15 kilo osiva. Z něj následně ve školkách vypěstujeme sazenice, které vrátíme zpět do lesa,“ vypočítal vedoucí lesních školek křtinského podniku Josef Cafourek.

V univerzitních školkách se každoročně vyseje kolem pěti kilogramů douglasky a 25 kilogramů jedle. Semenný rok zjišťují lesníci u jehličnanů tak, že několik šišek před sběrem z koruny stromu utrhnou či sestřelí, podélně rozřežou a spočítají na řezu plně vyvinutá semena. Aby se sběr vyplatil, musí mít šiška minimálně tři semena.

Sbírání šišek je přitom speciální disciplínou. Zkušení lezci musí vystoupat po kmeni stromů do jejich korun. „Lezeme takzvaně bezeškodnou horolezeckou technikou, využíváme obhazovací smyčky, takže kmen stromu zůstane neporušený. Člověk musí mít k této práci dobrou fyzičku a přistupovat k ní s respektem,“ vysvětlil sběrač Miloš Budík, s nímž univerzitní lesníci spolupracují už od 90. let.

Po sběru se šišky jedle a douglasky v přechodných skladech rozloží na suchém, dobře větraném místě, kde ještě zhruba měsíc dozrávají a vysychají, až se začnou rozpadat. Poté je lesníci odvezou do semenářského závodu podobně jako plody jiných dřevin, kde projdou lušticími komorami.

Vyluštěná semena jsou dokonale dočištěna a putují zpět do lesních školek, kde jsou uskladněna na suchém a chladném místě do jarního výsevu nebo jsou zamražena pro výsevy v následujících letech.

Semenné roky nenastávají u všech dřevin ve stejnou dobu, zpravidla se ale jedná o dvou až tříletou periodu. „Výjimkou je buk, u kterého semenné roky nastávají po čtyřech až osmi letech. Na školním podniku už teď vědí, že letos mohou počítat i s úrodou žaludů a bukvic,“ dodala Tereza Pospíchalová.