Lesy Mendelovy univerzity v Brně na sever od Brna se po dlouhých letech problémů se suchem a kůrovcem konečně dostávají do stavu rekonvalescence. Napomáhá tomu i průběh počasí, které se v posledních dvou letech jeví teplotně i srážkově příznivě, což zapříčinilo i nižší počet generací kůrovce, a tedy i výrazně nižší napadení stromů. Zptavodajský portál BRŇAN o tom informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.

„Díky chladnějšímu počasí letos očekáváme dvě generace kůrovce, což je polovina situace z minulých let. Zatímco v minulém roce touto dobu činil podíl nahodilé, tedy hlavně kůrovcové těžby, okolo 90 % z celkového objemu, letos je to zhruba 60 %," uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny Lumír Dobrovolný.

I tak si postižení z minulých let s sebou hlavně dospělé stromy ponesou ještě dlouhou dobu. „Poznamenány suchem jsou také listnáče, které je třeba odtěžit i kvůli bezpečnosti návštěvníků lesů. Postupně však již najíždíme do klasických především výchovných, těžeb, které jsme kvůli kůrovci museli odsunout, ale pro budoucí stabilitu i kvalitu lesa je jejich provedení nyní rozhodující," dodal Dobrovolný.

Ruku v ruce s těžbou jde i zalesňovaní. Jen na jaře letos lesníci vysadili celkem 350.000 sazenic. Ty stejně jako stromky z přirozené obnovy vykazují nadprůměrnou vitalitu. „Les však roste třeba stovku let a byli bychom špatní hospodáři, kdybychom se teď chlácholili, že je vše v normálu. Aktivně reagujeme na klimatické modely a vědecké studie, ukazující na bohužel nepříznivý vývoj v budoucnu. V rámci naší provozní koncepce, zaměřené na pěstování druhově i věkově pestrých lesů, provádíme hospodářská opatření adaptující lesy na očekávané klimatické výkyvy," popisuje Dobrovolný.

Strategickou surovinou jsou v tomto směru duby. „V minulém roce byla unikátně silná semenná úroda dubu zimního, čehož chceme v obnově lesů přirozeným zmlazením náležitě využít. Chystáme se také na podzimní zalesnění a pokračovat tak v zakládání pestrých lesů," dodává Dobrovolný. Kůrovcová kalamita mění prakticky celé české lesnictví. Smrkové i jiné monokultury a stromy stejného stáří v dlouhých a přehledných řadách v budoucnu nahradí stromy v takřka rodinném uspořádání. Univerzitní lesníci je budou pěstovat ve všech věkových fázích v menších skupinkách od nejmladších po nejstarší „členy rodiny". Les tak bude odolnější.

Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10 205 ha a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.