Tyto případy by z velké části mohli pokrýt praktičtí lékaři, kteří však pacienty navštěvují doma čím dál tím méně. Ani lékaři LSPP už k pacientům nevyjíždějí. Zřejmě i tento fakt má na zvýšeném počtu výjezdů záchranářů svůj podíl. Svoji roli může v některých případech hrát také neinformovanost volajícího či dokonce jeho pohodlnost. Na výsledných číslech se mohly podepsat i demografické změny a stále se zvyšující počty studujících a pracujících ve městě Brně, kteří zde nemají svého praktického lékaře a v případě náhlého postižení zdraví volají linku 155.

Nejčastěji jezdily posádky jihomoravské záchranky k úrazům, ke kolapsům, dušnostem, bolestem na hrudi, psychózám a dopravním nehodám. Téměř ve všech těchto kategoriích došlo k mírnému nebo dokonce výraznému nárůstu ve srovnání s předloňským rokem.

Pokud je řeč například o navýšení počtu dopravních nehod, lze tento fakt připsat skutečnosti, že řidiči jezdí stále rychleji a provoz je stále hustší. Na druhou stranu zranění, která v důsledku dopravních nehod vzniknou, už nemusí být tak vážná jako dříve. Bezpečnostní a ochranné mechanismy moderních vozů jsou na špičkové úrovni. Řidiče a pasažéry tak ochrání lépe, než kdy dřív. Například po nárazu do stromu ve vysoké rychlosti už dnes nemusí nutně dojít ke smrtelnému úrazu či těžkému traumatu, ale výsledkem může být i středně těžké či dokonce lehké zranění.

Zhruba stejná čísla se drží u kategorií akutní infarkt myokardu a cévní mozková příhoda, což by byla dobrá zpráva. Ovšem pokud by ji nenásledovala ta horší. Je alarmující, že tato onemocnění postihují stále častěji pacienty v produktivním věku a pokud přežijí, jedna třetina z nich zůstává po zbytek života invalidní. Prevencí proti těmto onemocněním může být zdravý životní styl: pohyb, vyvážená strava a méně stresu.