Výstava Maya je dle jejích autorů v rámci Rakouska největší výstavou s tematikou mayské kulturu za poslední čtvrtstoletí. Autoři expozice se zaměřili jak na lokality v tropických nížinách, tak v sopečných vrchovinách Guatemaly, kde Mayové žili. „Jak se lidem podařilo navzdory obtížným klimatickým podmínkám nasytit tak velkou populaci, aniž by zničili své životní prostředí? Jak organizovali svůj společný život? A jaké byly příčiny úpadku této rané vysoce vyvinuté civilizace? Zájem o Maye nás vede k překvapivě aktuálním otázkám,“ říká k výstavě, která probíhá až do 22. listopadu, její kurátor Nikolai Grube. Výstava nabízí odpovědi na tyto otázky i za pomoci 200 originálních exponátů z Guatemaly poskytujících vzrušující vhled do bohaté historie Mayů.

Většina z 200 původních předmětů z Guatemaly nebyla v Evropě doposud nikdy k vidění a přibližně polovina sbírky je v rakouském Mistelbachu vystavována ve světové premiéře. Hlavní část výstavy tvoří množství exponátů vyrobených z nefritu, včetně nefritových šperků, které poskytují informace o ošacování mayských vládců. Tabulky s hieroglyfickými nápisy vyprávějí o mayském světonázoru a návštěvníkům jsou samozřejmě k dispozici i jejich překlady. 

Exponáty získalo rakouské muzeum do zápůjčky ze sbírky Národního muzea archeologie a etnologie v Guatemale. „Všechny objekty pocházejí z legálně provedených archeologických vykopávek v Guatemale. Svou odpovědnost bereme jako evropské muzeum vážně a z úcty k Mayům nechceme vystavovat žádné kulturní statky, které byly získány nebo přivlastněny neoprávněně,“ říká ředitel MAMUZ Peter Fritz. Součástí výstavy jsou kromě původních předmětů také filmové materiály, fotografie, interaktivní předměty a herní koutky pro děti, takže si návštěvníci mohou užít mayskou kulturu všemi smysly.

Hluboko v džungli Střední Ameriky se dodnes tyčí impozantní kamenné chrámové pyramidy a paláce fascinující kultury Mayů. V době svého rozkvětu mezi lety 250 až 900 vytvořili silnou rozvinutou kulturu, jejíž úspěchy nás dodnes ohromují. Vytvořili přesný kalendář, naučili se žít v souladu s tropickým ekosystémem a vyvinuli komplexní hieroglyfické písmo. Jejich sídelní oblasti v deštných pralesích v Mexiku, Guatemale, Belize, Hondurasu a Salvadoru byly regiony s nejvyšší hustotou zalidnění na celém světě. Kdysi nejmocnější kultura amerického kontinentu nebyla v Evropě dlouho brána na vědomí. Teprve v několika posledních desetiletích archeologové, historici a badatelé začali hlouběji pronikat do mayské kultury a objevili úžasné věci. „S využitím nových technologií a dešifrováním mayského písma se naše chápání mayské kultury v posledních letech radikálně změnilo. Nyní si uvědomujeme, že Mayové byli
nejen nejdůležitější civilizací ve staré Americe, ale také chápeme, jak žili, snili a přemýšleli,“ vysvětluje Grube. Unikátní výstava Maya v muzeu MAMUZ představuje nejnovější výzkumné poznatky o zemědělství, náboženství, společenském pořádku a politických vztazích mayských království.

Návštěvníci zjistí, jak lidé žili ve městech, na venkově a na velkolepých královských dvorech. „Výstava nás zavede na vzrušující objevnou cestu do Ameriky a představí nám komplexní společnost, která je ve svém vývoji srovnatelná s ranými civilizacemi v Evropě. Mayům se zdánlivě jednoduchými prostředky podařilo vybudovat vysoce rozvinutou civilizaci uprostřed tropického deštného pralesa. Je úžasné, jak tato společnost dokázala v tak křehkém ekosystému žít déle než tisíc let,“ říká vědecký ředitel společnosti MAMUZ Franz Pieler. Nadto je jasné, že po zhroucení hlavních mayských měst, po klimatických výzvách a nájezdech španělských útočníků mayská kultura nezmizela, naopak – i když v mnohem menším měřítku – nadále existovala a přesunula se na jiná území střední Ameriky. Protože mayská jako málokterá jiná společnost pochopila, jak se přizpůsobit novým životním podmínkám.