Základy kamenného měšťanského domu ze 13. století, které v Brně odkryli archeologové při výzkumu na místě budoucího Janáčkova kulturního centra (JKC), není možné zachovat ani nijak zpřístupnit veřejnosti. Na dotaz ČTK to uvedla Zdeňka Obalilová z tiskového střediska brněnského magistrátu. K záchraně základů vyzval vedení města archeolog a antropolog Josef Unger. Emeritní profesor brněnské Masarykovy univerzity svou výzvu zaslal i ČTK.

Základy měšťanského domu by bylo možné podle Ungera využít ke kulturním účelům. Za cenu drobné úpravy projektu by tak byla zachovaná část historie města. „V Brně bylo již v 19. století zničeno několik středověkých stavebních památek, ať již se jedná o kapli svatého Mikuláše na Náměstí Svobody, nebo kapli na Dominikánském náměstí. Dnes bychom jistě uvítali, kdyby tyto památky zůstaly dochovány a tehdejší projekt se jim přizpůsobil,“ uvedl Unger.

Tisková zástupkyně brněnského magistrátu v reakci na výzvu pro ČTK uvedla, že základy domu není možné zachovat mimo jiné kvůli jejich umístění

„Nález historického domu se bohužel nachází přímo ve středu budoucího technologického centra JKC – tedy místa, kde bude umístěna veškerá technologie úpravy vzduchu, vytápění, vlhčení. Jakýkoli zásah tedy není možný. Se změnami v projektu nepočítáme, protože by to znamenalo úpravy ve všech stupních stavební přípravy včetně územního rozhodnutí, značné časové prodloužení a výrazné navýšení finančních nákladů,“ uvedla Obalilová.

Archeologové ze společnosti Archaia Brno na místě budoucího koncertního sálu pracují půl roku, všechny nálezy dokumentují, evidují a skladují. Zároveň provedou trojrozměrné skenování objektů, které nelze vyzvednout. Získají tak záznam přesného umístění původních domů a sklepů. Nálezy bude dále zpracovávat Muzeum města Brna.

„Bohužel není možné v tomto případě výsledky archeologického výzkumu zachovat. Je však nutné si uvědomit, že pouze díky této stavbě jsme se dozvěděli nové poznatky o vývoji Brna, které budou dále rozvíjet kolegové z muzea,“ uvedla Obalilová.

Stavba JKC, kde najde zázemí brněnská filharmonie, začala v únoru v proluce mezi Veselou a Besední ulicí. Podle města jdou práce podle plánu

Nyní tam archeologové provádí průzkum a vzniká také stěna, která ochrání budoucí stavební jámu. Jde o zhruba 160 pilot vrtaných do hloubky 12 až 18 metrů. Stavba by měla přijít na 2,3 miliardy korun bez daně a měla by být hotová v roce 2027. Nové koncertní sály chystají kromě Brna také Praha a Ostrava.