Na vrcholu Pálavy na Děvíně se po desetiletích znovu pasou ovce, podle ochránců přírody napomohou k obnově původního krajinného rázu. Jde o padesátihlavé stádo, které na místě zůstane do konce listopadu. V tiskové zprávě to za projekt LIFE SouthMoravia, který za pastvou stojí, uvedl Pavel Pechoušek. Na Pálavě stádo ovcí a koz pomáhá se spásáním trávy i na Stolové hoře.

Podle ochránců v místech, kde se pase, vznikají specifické podmínky pro kvetení chráněných druhů. Naopak bez pastvy by se na Děvíně kumulovala stařina a měnila chemie půdy. Počet rostlin, které nemají rády živiny, by šel podle ochránců rapidně dolů, nahradily by je kopřivy, bodláky nebo třtina křovištní.

"Cílem pastvy, obecně řečeno, je vytvoření co nejpestřejší mozaiky mikrostanovišť a procesů, které budou vyhovovat co nejvíce druhům," uvedl manažer lokalit projektu Vilém Jurek. Pastva podle něj mírně naruší drn, čímž se vytvoří malé plošky, kde se ostatní druhy mohou uchytit. "Další úroveň je ochrana hmyzu. Řada druhů je vázána na konkrétní druhy rostlin, kdy jejich housenky se živí pouze jedním druhem rostliny. Jestliže dojde k úbytku zájmových druhů rostlin, dojde i k poklesu zájmových druhů hmyzu," popsal Jurek.

Uvedl, že jde o takzvanou jednorázovou pastvu, kdy jsou zvířata na pastvě více než 40 dní. Dostačující je pak podle něj intenzita pastvy jednou za dva až tři roky. Větší zátěž zvířaty, která sežerou travní porost a naruší drn, by podle něj mohla mít naopak negativní efekt.

V projektu LIFE SouthMoravia, který sdružuje pastevce na celé jižní Moravě, se už pasou ovce na dalších vhodných místech v regionu, například na brněnské Stránské skále, také na Pouzdřanské stepi, Miroslavských kopcích či na Floriánku u Jedovnice.

Nejvyšší vrch Pálavy Děvín ročně přiláká více než 150.000 návštěvníků. Jde o podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy, kdy na vyšším se nachází televizní vysílač, na nižším zřícenina hradu Děvičky. Z vrcholu je za pěkného počasí vidět na jednu stranu Brno, na druhou rakouské Alpy.