Zchlazení ulic brání podle náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) hlavně stanoviska dopravní policie a normy k sítím. Nedovolí totiž větší výsadbu stromů, která by obyvatele v horkých letních dnech chránila před vedrem. Hladík to řekl v úterý na brněnské konferenci s názvem Aby město nepálilo – jak zvýšit odolnost měst vůči horku a suchu.
I přes tyto překážky se už řada měst a obcí v posledních letech rozhodla k vytvoření adaptačních strategií, jež mají do budoucna zajistit ve městě snesitelné podmínky i v letních měsících, které jsou v průměru čím dál teplejší. Současná podoba ulic je podle účastníků konference obvykle produktem přestaveb ze 70. a 80. let minulého století, kdy se přizpůsobovaly rostoucímu automobilismu a klíčové bylo, vytvořit dostatečně širokou vozovku. Ostatní funkce ulice byly upozaděné.
Brno se podle Hladíka třeba snaží při kompletních rekonstrukcích ulic, je ochladit například výsadbou stromů. "Ale pak přijde dopravní policista, že se mu to nelíbí. A když navrhneme nějaká opatření, tak řekne, že mu to nevychází," řekl náměstek. S policisty se podle něj prakticky není možno domluvit. "Z mého pohledu jsou dopraváci největší zlo v Česku. Jejich stanovisko je závazné a úřady, i když mohou, se bojí jejich stanovisko měnit. Snažíme se do zákonů prosadit, aby měla policie možnost pouze vyjádření," dodal.
Podle primátora slovenského Hlohovce Miroslava Kollára, který na konferenci také vystoupil, jsou dopravní policisté stejným problémem i na Slovensku. Se stanovisky policistů se dlouhodobě potýkají politici i v případech, kdy se snaží prosadit například opatření pro cyklisty.
Myšlení obyvatel i politických reprezentací se ve druhé dekádě ve vztahu ke klimatické změně a adaptaci na ni proměnilo a podle poradce ministryně životního prostředí Ladislava Mika už je většina společnosti ve stavu, že klimatickou změnu nezpochybňuje. Přibývá podle něj těch, kteří s tím chtějí něco dělat. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) však Česko při adaptaci na klimatickou změnu ve druhé dekádě ztratilo čas a má nyní poslední šanci zpoždění dohnat.
Do jaké míry se to povede, je otázka, protože jak Hladík, tak například starostka středočeského Mníšku pod Brdy Magdalena Davis (Zelení) se domnívají, že přílišné akcentování klimatické politiky může volby spíš prohrávat než vyhrávat. "Největší brzda pokroku je politické zmítání mezi pravicí a levicí a změny každé čtyři roky. Klimatická změna je faktický problém, který je potřeba řešit. Když budou lidé adaptaci vyžadovat ve větší míře, politici na to budou reagovat," míní Miko.
