Příběh plný intrik a lží „antihrdinů“ připravuje Národní divadlo Brno. Skladatel Georg Friedrich Händel v opeře Agrippina, která se na brněnském jevišti dosud nehrála, ukazuje, čeho všeho je titulní postava schopná, aby získala císařský trůn pro svého syna Nerona. Režisér Martin Glaser na inscenaci spolupracuje s barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. Premiéra bude 11. dubna v Janáčkově divadle, informovala mluvčí opery Adéla Biravská.

Divadelníci chtějí vytvořit pomyslný most propojující příběh z antického Říma, barokní hudbu a diváky 21. století. „Lidé, kteří jdou bezskrupulózně za svým cílem jsou ale pořád stejní, podobně jako se nemění ti, kteří bojují za svou lásku,“ uvedl Glaser.

Händel podle režiséra bravurně přeskakuje mezi různými polohami vyprávění. Vedle vypjatých dramatických scén staví situace s komickým potenciálem, k politickému thrilleru přidá rodinné drama, po procítěné milostné scéně přijde „číslo“, které má energii popového koncertu, popsal Glaser.

„To jsme se snažili využít a věřím, že divákům nabídneme inscenaci s velkorysou, překvapivou a proměnlivou vizualitou, opulentními kostýmy, obrovskou energií, a hlavně nádhernou hudbou, která vypráví příběh, ve kterém se mohou poznat i dnešní lidé,“ doplnil režisér.

Titulní roli ztvární Pavla Vykopalová, švýcarský kontratenorista Constantin Zimmermann zpívá Ottona a český kontratenorista Vojtěch Pelka studuje úlohu Nera. Scénu navrhl Petr Vítek, kostýmy jsou dílem Martina Chocholouška

„Händel byl mistr, který dokázal ve svém díle demonstrovat pochopení pro lidskou slabost, pro lidské selhání, pro složitost lidské duše. Také je zajímavé, že on těm negativním postavám, kterých je Agrippina plná, svěřil ty nejkrásnější hudební momenty. A právě tohle porozumění lidské duši je největší devíza Händelova umění,“ uvedl dirigent Luks.