Nedělní pohled do Tvarožné: před sto lety tam přestěhovali četnickou stanici z Brna-Židenic

Letos v červenci uplynulo podle autora knížky Františka Kopeckého 100 let od chvíle, kdy dva roky po vzniku Velkého Brna přesunuli z Brna-Židenic četnickou stanici právě do Tvarožné.

„Jako kronikář obce i Brněnského městského střeleckého sboru sleduji významná výročí obce. S přípravou knížky Případy (nejen) tvaroženských četníků jsem začal od nuly. Věděl jsem, že zde stanice byla. No a aby to bylo vypovídající, tak jsem tam přidal i ty sousední regiony,“ sdělil zpravodajskému portálu BRŇAN František Kopecký, který dlouhé roky ve Tvarožné také starostoval.

Při psaní se však Četnickými humoreskami a Četníky z Luhačovic rozhodně inspirovat nenechal. „To jsou upravené a kombinované příběhy, zaměřené na sledovanost. Proti seriálům nic nemám, já ale píšu literaturu faktu. Knihu, která obsahuje také fotografie, archívní materiály, ukázky z četnických zápisů, novin, kronik a četnických kalendářů, jsem psal asi dva roky, ale pořád jsem průběžně dopisoval příběhy, naposledy z Vyškovska, Bučovicka a Slavkovska,“ upřesnil Kopecký.

V jeho knížce jsou zaznamenány kriminální případy z Tvarožné, Velatic, Horákova, Mokré, Hostěnic, Sivic, Pozořic a brněnské Líšně, jsou tam i příběhy z Rohlenky a Maxlovky. Autor píše o krádežích, vraždách, sebevraždách, hazardních hrách, dopravních nehodách a o dalších skutečných smutných událostech místního i regionálního významu.

„Nechybí ani kapitola o tragických nehodách autobusů pod Pindulkou. Je tam i zmínka o Leciánovi, který zde také působil, o vraždě četníka u Linhartských Vážan, nyní Vážan nad Litavou, který tam má pomník,“ uvedl autor knížky.

Tu vydává obec Tvarožná právě ke 100. výročí zřízení místní četnické stanice. Kopecký informace o popisovaných případech čerpal v Okresním archívu Brno – venkov, Okresním archívu Vyškov, v Moravském zemském archívu a Moravské zemské knihovně, v Archívu bezpečnostních složek a četnických kalendářích i obecních kronikách.

V závěru knihy, která čítá 352 stran, nechybí zprávy o dění ve Tvarožné, Velaticích, Horákově a v Mokré v letech 1945 – 1949, tedy o událostech, řešených už pod názvem Sbor národní bezpečnosti. „Mým cílem je přispět knížkou k pochopení nelehké práce tehdejších strážců pořádku a bezpečnosti a nahlédnout do jejich životů,“ dodal František Kopecký.