Od ledna příštího roku odvezou část odpadu vlakové soupravy přímo do areálu spalovny v Jedovnické ulici v moravské metropoli. Počítá s tím svozová a odpadová společnost SAKO Brno. Tento postup umožní zprovoznění dosud nevyužívané vlečky, která zprůchodní dopravní trasu pro odpady až do areálu brněnských popelářů. Zpravodajskému portálu BRŇAN to potvrdil mluvčí městské svozové firmy Michal Kačírek s tím, že náklady na projekt, který nyní běží, přesáhnou 30 milionů korun, přičemž zhruba půlku rozpočtu tvoří evropské dotace.

Popeláři nabídnou ekologičtější dopravu

„Původcům odpadu budeme moci nabídnout také alternativní způsob dopravy, tedy nejen ekologické zpracování odpadu, ale i jeho ekologičtější dopravu,“ upřesnil předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek. Upozornil také, že nepůjde pouze o dovoz směsného komunálního odpadu k energetickému využití. Svozová společnost plánuje i dopravu odpadů ze sběrného dvora a z automatické třídicí linky.

Hlavní náplní projektu se stala obnova kolejového svršku a úprava přejezdů

Stavbaři se také pustí do vybudování zpevněné plochy pro vykládku. „Celková délka vlečkové tratě dosahuje tří kilometrů, přičemž faktická celková délka úseku uvnitř areálu, jehož se modernizace týká, činí 595 metrů. Na konci vlečky se vybuduje 17 metrů široká a 130 metrů dlouhá plocha překladiště,“ vypočítal Kačírek.

Vlaky dovezou odpad ze špatně dostupných míst

Od ledna příštího roku tak vlakové soupravy na vlečce přivezou odpad na energetické využití z lokalit, které mají špatnou dostupnost pro silniční dopravu. V místě nakládky se zároveň nachází vhodné překladiště a koleje. Vlečkou také poputuje ze střepiště na Jedovnické 4 i sklo k recyklaci.

Spalovna jako jediná v tuzemsku využívá železnici

V současné době představuje brněnské Zařízení na energetické využívání odpadu SAKO Brno jediný podnik svého druhu v tuzemsku, který při využití odpadu používá železnici. „Nicméně odpad přivážený po železnici nyní končí v železniční stanici Brno-Slatina, odkud se překládá na nákladní auta,“ dodal mluvčí. Projekt se podle něj zčásti platí ze zdrojů Evropské Unie. Celkové výdaje dosahují necelých 31 milionů korun, z toho dotace činí asi 15 milionů korun.