Ozařování pacientů v brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) je díky novému přístroji šetrnější. Nová technologie pomáhá především těm, u nichž by radioterapie mohla poškodit srdce. Zařízení, které minimalizuje nežádoucí účinky záření na zdravou tkáň, představuje další krok k personalizované, vysoce cílené a adaptivní léčbě, řekl dnes novinářům přednosta Kliniky radiační onkologie MOÚ Pavel Šlampa. Každoročně v ústavu podstoupí léčbu ozařováním více než 4000 pacientů včetně dětí.
Nový lineární urychlovač je vybavený například automatizovaným systémem pro stereotaktickou radiochirurgii, který umožňuje vysoce přesné a rychlé ozařování mozkových lézí z více směrů bez nutnosti změny polohy pacienta. Nejnovější generace zobrazování pak poskytuje snímky s vysokým kontrastem v reálném čase přímo při ozařování. Při léčbě tedy lze kontrolovat změny objemu nádoru a přizpůsobovat tomu terapii. „Léčbu zářením je možné bezpečně a v plné síle aplikovat i tam, kde to dříve bylo velmi složité,“ uvedl Šlampa.
Přístroj budou odborníci používat zejména v případech, kdy by se při ozařování nedalo vyhnout srdci
Může to být karcinom prsu na levé straně nebo třeba Hodgkinův lymfom. Tito pacienti také mají velkou šanci na trvalé vyléčení a o to víc je pro ně důležité, aby jim radioterapie nezpůsobila kardiovaskulární onemocnění. „Radioterapie má schopnost vyléčit nádor, pokud ale významně zasáhne srdce, může vést k poškození jeho struktur a k časnějšímu nástupu klinických projevů ischemické choroby srdeční nebo dalších nemocí,“ sdělil primář Oddělení specializovaných ambulancí MOÚ Jiří Vyskočil.
Srdce lze při radioterapii ochránit redukcí dávky záření. Moderní přístroje to umožňují, což se příznivě odráží v klesajícím výskytu poškození srdce způsobeného ozařováním
Pomoct může také technika ozařování v hlubokém nádechu používaná při nádoru prsu. Spočívá v tom, že se pacientka nadechne, zadrží dech a ve chvíli, kdy je hrudník dál od srdce, se spustí záření. Ačkoliv se lékaři snaží dopad na orgán eliminovat, u léčených onkologických pacientů kardiovaskulární onemocnění hrozí a měli by je podle Vyskočila více sledovat také praktici.
Pořízení přístroje stálo 106,7 milionu korun, další zhruba dva miliony si vyžádaly stavební práce na rekonstrukci ozařovny a likvidace starého přístroje
Náklady hradil MOÚ z vlastních zdrojů. Podle ředitele Marka Svobody jde asi o 40 procent ročního rozpočtu na přístrojovou obnovu. V příštích čtyřech letech chce ústav vyměnit i zbývající čtyři ozařovače, což si vyžádá minimálně 400 milionů korun. Ideálně v příštím roce pak chce začít s výstavbou dvou bunkrů a rozšířit počet ozařovačů alespoň o jeden. Odhadované náklady činí 500 milionů korun, zařízení požádalo o příspěvek zřizovatele, tedy ministerstvo zdravotnictví.
„Bez jeho finanční pomoci nebudeme schopni radioterapii sami rozvíjet, což by mělo nepříznivý dopad na pacienty,“ poznamenal Svoboda. Současná kapacita MOÚ pro radiační onkologii podle něj nestačí, přičemž i s ohledem na stárnutí populace lze očekávat nárůst počtu pacientů. „Už nyní pracujeme na všech přístrojích ve dvousměnném provozu, což není ani v zahraničí zcela běžné. Abychom udrželi kvalitu i dostupnost léčby zářením, čeká nás nelehký úkol,“ míní.
