Tisíce lidí se v Česku potýkají s Parkinsonovou chorobou, která se projevuje nekontrolovaným třesem, zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí i problémy s rovnováhou. Postihuje většinou lidi nad 50 let. Toto neurodegenerativní onemocnění je nevyléčitelné, ale lze zmírnit některé jeho příznaky. V tiskové zprávě to u příležitosti dnešního Světového dne Parkinsonovy choroby uvedla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která loni evidovala přes 16.000 svých klientů s touto nemocí. Podle lékařů je nemocných v Česku několikanásobně více, některé odhady hovoří o 30.000 až 50.000.
Největší zdravotní pojišťovna v zemi za léčbu Parkinsonovy choroby vydala za posledních deset let přes čtyři miliardy korun, průměrné náklady na jednoho klienta s touto vážnou nemocí se zvýšily o téměř 60 procent. Loni se s Parkinsonovou nemocí léčilo 16.600 klientů VZP a celkové náklady na ně činily 625 milionů korun.
Klíčové je včasné odhalení příznaků, moderní terapie a specializovaná péče mohou zpomalit průběh onemocnění a pomoci pacientům udržet aktivní způsob života
Léčbu je výhodné zahájit hned při stanovení diagnózy. V počáteční fázi se jedná o farmakoterapii, která zmírní příznaky, ale nemůže zabránit dalšímu vývoji nemoci a zhoršování stavu pacienta. Léčba je zaměřena nejen na poruchy pohyblivosti a třes, ale také na další příznaky, jako jsou úzkosti, deprese či apatie.
V dalších fázích nemoci se přistupuje k pokročilým léčebným postupům. Už přes 20 let se využívá hluboká mozková stimulace, která spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader v hloubi mozku, uvedl primář I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Marek Baláž. Další variantou je léčba pomocí pumpových systémů pro pacienty, kteří mají už vážné problémy s pohybem a nejsou vhodné pro hlubokou mozkovou stimulaci.
Součástí terapie všech stadií Parkinsonovy choroby je také pohybová aktivita, rehabilitace a cvičení, které může pomáhat tlumit příznaky a výrazně zpomalit průběh průběh nemoci
Příčinou Parkinsonovy nemoci není ani životní styl, druh práce nebo strava, ale ubývání nervových buněk v části mozku nazvané černá substance, uvádí společnost Parkinson Help. Tyto buňky mají na starosti produkci dopaminu, hormonu stimulace a odměn, který zároveň zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nemoc se začne projevovat při úbytku 60 až 80 procent dopaminu. Mozek sice ví, že má udělat nějaký pohyb, ale chybí možnost, jak tuto informaci přenést například do končetin.
Průběh Parkinsonovy choroby je individuální, u většiny pacientů se nicméně postupně zhoršují schopnosti ovládat vlastní pohyby. Onemocnění se obvykle rozvíjí pozvolna a první potíže mohou být nenápadné, časem ale výrazně zasahují do každodenního života nemocných i jejich blízkých.
Při podezření na Parkinsonovu nemoc u sebe nebo u blízké osoby by lidé měli nejprve kontaktovat praktického lékaře, který může pacienta odeslat k neurologovi, uvedla VZP.