Pavel Kopřiva: Hlavní je, aby kapela stále zajímala lidi

Když jste zakládal Folk Team, napadlo vás, že vydržíte hrát tak dlouho? Za chvíli budete slavit pětačtyřicátiny…

V žádném případě. Po revoluci jsem si myslel, že skončíme, protože nastalo období, kdy se moc nehrálo, ale nakonec se vše zase vzedmulo a pokračujeme dál. Kdyby mi někdo před třiceti čtyřiceti lety řekl, že tady budu poskakovat po pódiu ve svém věku, tak bych mu nevěřil. To obecně platí asi o všech kapelách, co hrají tak dlouho, že nemohly tušit, že to pořád bude fungovat. S oblibou však říkám, kdykoliv se mne na to někdo ptá, že fakt, že kapela stále hraje, není moc velká zásluha. Tam je důležité, že přijdou lidi a že to pořád někoho zajímá. Když se některé kapely bijí v hruď a chválí se, že hrají už tak dlouho, myslím, že v určitých případech se na to měli vykašlat už po dvou letech (smích). Hlavní je, aby kapela stále zajímala lidi a stále měla své fanoušky, kteří s ní do jisté míry stárnou, a vůbec není špatné, když přibývají i noví příznivci, což v našem případě celkem funguje. Poslouchají nás naši „staří“ fandové a už přicházejí i mladí, to je moc prima.

Jak často docházelo ve Folk Teamu ke změně složení?

V sestavě kapely se vystřídalo asi dvacet muzikantů, ale vždy šlo o nucené okolnosti – např. když byl Úlehla na vojně. V Brně snad všichni folkoví muzikanti hráli s Folk Teamem (smích). Ale zakládající dvojka – já a Venclovský – fungujeme od začátku. V osmdesátých letech se přidal Ivan Huvar a od té doby se základní trojka nemění.

Jak se změnilo po revoluci vaše hraní?

Před revolucí jsme hráli i přes sto koncertů do roka, ale pak najednou nebyla poptávka. Lidé měli jinou zábavu. Snažil jsem se kapelu udržet, i když jsme zpočátku hráli třeba jen pětkrát nebo šestkrát za rok. Postupně to ale zase začalo nabírat obrátky a hlavně jsme se hodně rozjeli po roce 2000, kdy jsme vydali novou desku „Velký prachy“, která měla velmi dobrý ohlas. Začali jsme eliminovat starší věci a víc se soustředili na nové skladby. I dnes už chodí publikum především na písničky, které vznikly po roce 2000. Samozřejmě se občas najde staromilec, který nám vyčítá, že už nehrajeme Mluvícího koně a Ptačí song, ale nelze stále hrát ten úplně původní repertoár. My sami potřebujeme hrát novější písničky, neboť pokud kapela nedělá novou muziku, tak se stane revivalem sama sebe – a to je vždycky špatně. Musí tam být tvůrčí motivace. Koncertů máme dnes do roka asi čtyřicet.

Je fakt, že se hudební znění kapely proměnilo i s tvorbou Ivana Huvara?

Ivan byl a je od roku 1981 autorem textů, vlastně naším dvorním autorem. Pak začal psát i muziku a právě na desce „Velký prachy“ měl už polovinu svých věcí, stejně tak na naší poslední studiovce. Tím pádem je naše muzika různorodější, neboť Venclovský a Huvar jsou úplně odlišní autoři. Ivan tíhne víc k bigbeatu, blues a rocku, zatímco Roman Venclovský je ryzí folkař a šansoniér.

Kdy a proč jste se vrhl i do pořádání festivalů?

Spouštěč byl velmi jednoduchý. Za „totáče“ a chvíli po revoluci jsem se spolupodílel na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou, kde jsem působil asi patnáct let. Později  převzalo dramaturgii akce město a já byl najednou trošku navíc. V ten moment jsem si říkal, že by bylo škoda nevyužít zkušeností, které jsem za léta nasbíral, a založil jsem Festival Slunce ve Strážnici. Dnes je to devatenáct let. Začal jsem dělat také Beatfest s rádiem Beat a pak se přidala i spolupráce s Country rádiem a už osm let organizuji v Řečkovicích Country Fontánu.

Festival Slunce ve Strážnici oslaví za rok dvacet let. Na co jste nejvíc pyšný?

Pyšný? Že jsem vydržel všechny úklady a překonal nástrahy. Situace ve Strážnici je poněkud komplikovanější, neboť areál, kde se festival koná, nepatří městu, ale Ústavu lidové kultury, přitom s městem je také třeba komunikovat, ve městě se přece festival odehrává. Dnes spolupráce s městem i ústavem funguje bezvadně. A byly ročníky, které se opravdu povedly. Důležité je, že naše dramaturgie zaujala, přišli lidi, nebyla průtrž mračen a minus 5 stupňů. Ne všechno ovlivníte. Také jsme se museli poprat s obdobím, kdy z této sféry vymizeli komerční sponzoři. Vše je nyní o spolupráci s institucemi a městy, bez jejichž pomoci se neobejdete.

Jaký bude letošní ročník Festivalu Slunce Strážnice?

Program je velmi pestrý. První den – pátek 13. července – mám jako hlavního hosta kapelu Olympic. Petr Janda už ve Strážnici byl v roce 2005, přijel jen s kytarou, vybral si muzikanty z řad publika a s nimi odehrál celý koncert. Tenkrát jsem lidem řekl, ať si vezmou kytary a na pódiu s Jandou tehdy zazněl hodinový set největších hitů Olympicu. Publikum hrálo a zpívalo s ním. To bylo opravdu skvělé a i Petr Janda na to docela rád vzpomíná. Proto jsem si letos řekl, že pozvu celý Olympic. Marná sláva, je to legendární kapela a všichni jejich písničky znají, protože se hrají opravdu všude. Lidi je mají pod kůží. Jako další kapely vystoupí Hop Trop, Fleret a celým programem bude provázet Samson Lenk. Festival sice vytvářím pro kategorii 30+, ale vždy se snažím vymyslet i nějaký špek pro mladší publikum a nabídnout něco objevného. Ve Strážnici začínal Tomáš Klus i Xindl X v době, kdy za sebou měli pár koncertů. I letos jsem tedy udělil „divokou kartu“ – pozval jsem písničkáře, který rozhodně není neznámý pro komunitu youtuberů – je to Pokáč. Moc se na jeho vystoupení těším a myslím, že publikum bude překvapené.

Sobotní program 14. července ladím víc bigbítově, pozval jsem své  přátele a ty, které mám moc rád – vystoupí Michal Prokop a Framus 5, Láda Mišík a ETC. Pavol Hammel s Fedorem Frešem a Petrem Preložníkem zahrají akusticky písničky kapely Prúdy, přijede Olin Nejezchleba a Kybabu, Mike Fojtík, Pozdní sběr a samozřejmě zahrajeme také my s Folk Teamem. Vnímám to vše jako folk, protože ten pro mne představují především dobré texty. Vše k programu najdete na www.festival-slunce.cz.

Jak byste pozval čtenáře na Brněnskou Country fontánu?

Navazujeme na festival, který jsem organizoval v těchto prostorách už dříve – jmenoval se Folkový festival Řečkovice . Nyní tedy Country fontána, skladba umělců odpovídá hudbě, kterou hraje Country rádio. Pozval jsem písničkářskou legendu Žalmana, který zahraje se Spolem. V programu se objeví také jazzová  zpěvačka Jitka Vrbová, která začínala zpívat na stejných prknech jako Eva Olmerová. Je to dáma v letech, která má neuvěřitelné rytmické cítění a skvělou barvu hlasu, zpívá trampárny, ale v jazzovém ladění. Dorazí také stále bezvadný Karel Kahovec s kapelou George a Beatovens, bluegrassová legenda Cop či jihočeská country kapela Sem tam. Ani Folk Team nebude samozřejmě chybět (smích). Vše se odehraje v areálu starého pivovaru v Brně-Řečkovicích v sobotu 16. června od 15 hodin. Festival má záštitu starosty Řečkovic Marka Viskota i místostarosty Olivera Pospíšila, kteří mi s organizací hodně pomáhají.

Pořádáte nějaký festival, kde by Folk Team nevystupoval?

Ano, na Beatfestech hrajeme maximálně jednou za tři nebo čtyři roky, ale na open airech většinou nechybíme. Když už s tím mám takovou práci, proč bychom si nezahráli. A kromě toho – my hrajeme strašně rádi…(smích)