Podíl bezdětných žen v české populaci stále stoupá. Odborníci odhadují, že v ročnících narozených v polovině 80. let jich bude okolo 15 procent. Za změnou chování jsou většinou osobní postoje, ale také neexistující nebo nevyhovující partnerský vztah, případně rozpor partnerů v otázce, zda a kdy děti mít, upozornila Anna Šťastná z Národního institutu SYRI v Brně a katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ženy mateřství odsouvají do stále vyššího věku

Zatímco na začátku milénia se průměrný věk matek při narození dítěte pohyboval okolo 27 let, od roku 2018 již přesahuje 30 let (30,4 v roce 2022). Obdobný nárůst je patrný u prvorodiček. Na začátku milénia byl průměrný věk při narození 1. dítěte okolo 25 let, v současné době se blíží 29 rokům (28,8 v roce 2022).

Mezi důvody odkladu mateřství patří peníze nebo bydlení

Za odkladem mateřství do vyššího věku je také nevyhovující finanční nebo bytová situace, preference nezávislosti, snaha o seberealizaci v profesním životě nebo studium. „Mladí v různých šetřeních takto vysvětlují, proč jsou aktuálně bezdětní. Jenže stejné důvody uvádějí, i pokud odkládají založení rodiny do vyššího věku. A dobrovolná bezdětnost se pak může právě kvůli věku změnit v nedobrovolnou. Lidé po dětech zatouží, jenže se nedaří je počít,“ upozornila Šťastná.

Chtějí mít děti, ale už to nejde

Podle nejnovějších dat výběrového šetření Současná česká rodina, na jejichž sběru se spolupodílel také institut SYRI, zažilo 27 procent mužů i žen ve věku 40–44 let ve svém reprodukčním životě alespoň jedno období, kdy se jim delší dobu (minimálně 12 měsíců) nedařilo počít potomka, ač o to usilovali.

Norma mateřství je ve společnosti silně zakořeněná

Podle Šťastné je ale důležité, že se nezvyšuje podíl lidí, kteří by bezdětnost považovali za ideální stav. „Podle šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí si téměř tři čtvrtiny bezdětných přály mít děti. Jen 13 procent dotázaných bezdětných ve věku 25 až 44 let si děti v budoucnu mít nepřeje. Norma mateřství je ve společnosti stále silně zakořeněná,“ uvedla výzkumnice. V celé populaci se s plánovanou bezdětností setkáme pouze zřídka. „Například podle aktuálního výzkumu Současná česká rodina z let 2020–2022 pouze zhruba 5 procent žen napříč věkovým spektrem 18–49 let deklaruje, že neplánuje žádné děti,“ řekla Šťastná.

Nevdanou matku měly skoro tři pětiny prvorozených dětí

Dodala, že spolu s proměnou podob partnerství narůstá tolerance společnosti a mladších generací nejen k tomu, že děti vyrůstají v neúplných nebo nesezdaných rodinách, ale i k bezdětnosti. Mimo manželství přichází na svět dál téměř polovina chlapců a děvčat. Nevdanou matku měly pak skoro tři pětiny prvorozených dětí. U dalších potomků byl podíl nižší, v roce 2021 dosahoval zhruba dvou pětin.

Úhrnná plodnost v tuzemsku klesla

Narůstající počet bezdětných párů zatím z hlediska demografického vývoje není alarmující. Úhrnná plodnost – tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět – v ČR v posledních několika letech mírně rostla. Předloni se však růstový trend zastavil a úhrnná plodnost naopak výrazně poklesla na 1,62, což je nejnižší hodnota od roku 2016. „Je tedy otázkou, zda současná nejistota, plynoucí z ekonomických i bezpečnostních hrozeb, nepovede mladé lidi k dalšímu odkladu plodnosti, který ve svém důsledku ovlivní také úroveň bezdětnosti současných mladých generací,“ dodala výzkumnice.