Pocta brněnskému šamanovi z doby lovců mamutů: loutka bude mít pamětní desku

Ta připomene 130 let starý nález, kdy se při hloubení kanálu na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice v Brně narazilo na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů.

Mezi nálezy vynikla soška z mamutoviny, sestávající ze tří dochovaných částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů.

Soubor kostí největších zvířat, mezi nimiž dominovala lebka mladého nosorožce (bohužel se ji nepodařilo dochovat) a několik klů, jen podtrhoval význam pohřbeného muže, stejně jako kolekce těžko dostupných dentálií, jejichž shromažďování muselo trvat celé roky.

Tento jedinečný soubor nemusel být podle experta muzea na paleolit a mezolit v českých zemích Martina Olivy hrobem s milodary, ale mohl představovat též depozici posvátných a „liturgických“ předmětů, k nimž patřily i kosti mocného šamana.

„Ústřední význam má lebka a části obou stehenních kostí staršího muže nesoucí jasné stopy kostního zánětu, lidově zvaného kostižer. Ten musel být vrozený, takže pohřbený muž po celý život trpěl značnými bolestmi. Právě z takových psychicky zkoušených jedinců se podle etnohistorických záznamů rekrutovali šamani čili osoby domněle schopné komunikace s duchy v zájmu svého společenství. Umožňuje jim to stav transu, navozený drogami, rytmem bubnování nebo právě bolestí,“ vysvětlil Martin Oliva.

Moravské zemské muzeum (MZM) se proto v roce 130. výročí tohoto důležitého nálezu rozhodlo upozornit na šamanovu loutku pamětní deskou v místě, kde se našla. „Realizace desky se skvěle ujala sochařka Irena Armutidisová, děkujeme rovněž za aktivní spolupráci ředitelce Střední školy umění a designu Petře Černínové,“ dodal generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

Slavnostní odhalení pamětní desky na budově Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy ve Francouzské ulici se odehraje první listopadový čtvrtek od 14 hodin.