Celosvětově přitom produkce ryb roste ročně zhruba čtyřprocentním tempem. V České republice má zvyšující se poptávku při stagnujících výlovcích z klasických rybníků zajistit nebo nahradit chov ve specializovaných produkčních systémech, říká Jan Mareš z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně. Týká se to zejména pstruha duhového, tedy ryby vyžadující chladnou a čistou vodu. Vědci budou nové produkční systémy detailně studovat.
Chov ryb se v podmínkách České republiky orientuje už několik století dominantně na tradiční rybnikářskou produkci. „Je ale často limitován mimoprodukčními funkcemi rybníků, množstvím vody, teplotou v letním období i výskytem různých predátorů. Do budoucna tak hrozí snížení produkce sladkovodních ryb v rybničním chovu," popisuje Mareš.
Jednotlivá rybnikářství už nyní hledají nové cesty. Mezi klasické produkční systémy patří farmy, které jsou odkázány na dostatek kvalitní vody přitékající po celý rok. Standardně se jedná o betonové nádrže, nejčastěji o průtočné žlaby. Nicméně budoucnost je zaměřena na systémy využívající recirkulovanou vody, a to včetně aquaponie, na jejímž výzkumu se podílí i Mendelova univerzita v Brně. „Důvodem je minimalizace závislosti na celoročním zdroji kvalitní vody. Takové systémy mají vedle nádrží pro chov ryb i sekce na čistění vody, její desinfekci a úpravu kvality," uvedl Mareš.
Vědci z několika institucí včetně MENDELU se nyní zaměří na podporu a zavedení bezpečných a zdravých chovů k produkci pstruha duhového. Chov lososovitých ryb, zejména pstruha duhového, se v České republice přitom pohybuje na úrovni do 1 tisíce tun ročně. Vědci díky novému projektu ověří vhodnost výběru pstruha duhového různého původu pro konkrétní podmínky chovu. Zabývat se budou výběrem linií odolných proti onemocnění, které potenciálně v daném chovu hrozí.
„Budeme hledat optimalizace metod pro včasné odhalení takového nebezpečí a využití vhodného preventivního zásahu. To může být například desinfekce přítokové vody pomocí ozónu, aplikace kuchyňské soli do vody, ovlivnění rezistence ryb vhodným přídavkem do krmných směsí," uvedl Mareš, podle kterého se nejedná o přídavek antibiotik ale cílených probiotik nebo zvýšený přísun vitaminů a účinných látek, které jsou využívána i jako doplňky ve výživě člověka.
Odborníci připraví i manuál pro chovatele, který umožní v konkrétním chovu odhalit rizikové body a včas je eliminovat. Projekt s názvem Globalizace, moderní technologie a změna klimatu jako zdroje nových možností a ohrožení pro chovný management lososovitých ryb (2021-2025) podpořila Národní agentura pro zemědělský výzkum. Kromě MENDELU se na něm podílí hned několik institucí. Koordinátorem je Ústav biologie obratlovců AV ČR.
