Spotřební daň na tichá vína nás zabije! Tak reaguje tuzemský Svaz vinařů na doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) a případný plán ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na zavedení spotřební daně v drastické výši 23,40 korun na litr tichého vína. Proti zavedení daně vznikla petice, kterou k dnešku podepsalo více než 2200 lidí.

Vinaři mají ze zavedení drakonické daně obavy

Plány zavést ve vinařské zemi nevídanou spotřební daň vyvolává u vinařů, vinařských firem a vinařských spolků existenciální obavy. Nynější nulová spotřební daň na tiché víno totiž podle předsedy Svazu vinařů ČR Martina Chlada není nesystémová výjimka, ale standard ve všech vinařských zemích. A k nim Česko patří. „Ve vinařství a vinohradnictví pracuje asi pětina všech zaměstnanců českého zemědělství! Ze sousedních států platí spotřební daň jen v Polsku, které s 300 hektary vinic není vinařská země, ve výši 10,20 korun na litr,“ uvedl šéf svazu.

Nárůst ceny vína by dopadl i na spotřebitele

Nárůst ceny vína o spotřební daň by podle něj v první řadě dopadl na spotřebitele, který vše zaplatí. „Nebo také nezaplatí, protože nekoupí, nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice! Zavedením spotřební daně tak musíme zákonitě hovořit o drastickém snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů. Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru,“ tvrdí Chlad. Podle studií, které si nechal Svaz vinařů vypracovat, by šlo o pokles až o desítky procent. Úbytek vinic by se v lepším případě mohl zastavit někde pod hranicí 10 tisíc hektarů ze současných 18 tisíc.

Výběr daní by se snížil, tvrdí šéf Svazu vinařů

Kromě nevratného poškození 30 let budovaného oboru by byl podle Chlada i nižší než předpokládaný výběr spotřební daně. „Byl by také nižší výběr ostatních daní a odvodů než dosud a klesla by zaměstnanost ve vinařství, vinohradnictví a navázaných oborech, a to v oblastech, kde se stát s problematikou zaměstnanosti a sociálních dopadů potýká, tedy na Znojemsku a Hodonínsko,“ míní předseda vinařského svazu.

Láhev přívlastkového vína za dvě stovky?

Tuzemské vinařství je podle něj bez ohledu na spotřební daň v náročné situaci. „Nepřipadá tedy v úvahu, že by bylo schopno daň absorbovat ve svých maržích a bylo by nuceno celou její výši promítnout do konečných cen. Po započtení DPH a dalších s daní spojených nákladů by výsledná cena nejběžnějšího moravského či českého tichého vína dosud v cenové hladině kolem stokoruny vzrostla asi o třetinu, tedy na zhruba 135 korun a u přívlastkových vín ze 150 na 195 korun,“ vypočítal Martin Chlad.

Vinaři založili proti zavedení daně petici

Svaz vinařů proto založil na internetu proti zavedení daně petici, kterou dosud podepsalo víc než 2200 lidí. Další lidé podepisovali petici na Valtických vinných trzích. K jejímu podpisu vyzval i jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podle něj nebudou moravští vinaři po zavedení daně schopní cenově konkurovat levným vínům ze zahraničí. „Naše vína už budou moc drahá a lidé si je nekoupí,“ uvedl hejtman. Ten si také nedokáže představit, že u malých vinných sklepů budou celní sklady a kamery a vinaři vyplní stohy formulářů. „A zabije to i turismus, který je na vinařskou kulturu navázaný,“ dodal Grolich.