–    Jak byste hodnotil končící koalici, co se povedlo a co nikoliv?

Koalice byla od samého začátku široká a rozporuplná. Skládala se ze čtyř politických subjektů: hnutí ANO 2011, KDU-ČSL, Žít Brno a Strany zelených, a po koaliční krizi v roce 2016 se rozšířila o pátou stranu – TOP 09. V opozici zůstaly jen tři strany. Nutně to muselo znamenat i určitou názorovou opozici v takto široké koalici. Způsobovalo to sníženou stabilitu koalice, odkládání klíčových rozhodnutí a rozhodování na poslední chvíli pod časovým tlakem na mimořádných radách a zastupitelstvech. Odkládalo se rozhodnutí o uspořádání festivalu Re:publika, na jeho přípravu a propagaci tak bylo jen velmi málo času, odkládalo se řešení parkování v Brně, bolestně se rodilo stanovisko k studii proveditelnosti, vztahující se k poloze nádraží, město přešlapovalo na místě v rozhodnutí o pokračování práce na novém územním plánu.

A co se povedlo? S hnutím ANO vždy přichází kvalitní a účinný politický marketing. To se projevilo i na marketingu města Brna. Tím se dařilo odvracet pozornost veřejnosti od zjevných průšvihů a vyvolávat dojem, že se vše daří na výbornou. Osobně oceňuji řešení slev na šalinkarty, na které programově navazujeme, a spuštění participativního rozpočtu. Vzbuzuje to v lidech zájem o záležitosti našeho města a to je moc dobře.

–    S jakým cílem jdete do nadcházejících voleb, případně co považujete za dobrý výsledek?

Odhadovat volební výsledek komunálních voleb v Brně je velmi ošemetné. Cítíme se na dvouciferný výsledek a chceme se podílet na vedení města Brna. Máme kvalitní program a kandidáty se zkušenostmi z komunální politiky.

–    Volební programy kandidujících stran v Brně se nijak zásadně neliší, naopak se poměrně shodují v mnoha bodech a plánech. Po jakém resortu byste v případě úspěchu sáhli na magistrátu, co je pro vás prioritní?

Je to poznat z témat, která v rámci našeho volebního programu akcentujeme. Bytová politika, doprava či územní plánování jsou pro nás výzvou.

–    Vaše základní čtyři programové body, jaké by to byly, případně v jakém časovém horizontu?

Je to dostupné bydlení, tradičně jsme zaměření na výstavbu startovacích bytů, které jsme ve volebním období 2010-2014 v Brně zavedli, byty pro mladé rodiny s dětmi a bydlení seniorů, tedy výstavbu bytů zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou. Realizace se týká celého volebního období.

Zlepšení dopravní situace je velký úkol, přesahující jedno volební období, ovšem už do roka se dá systémovými opatřeními situace zlepšit. Přetíženým komunikacím uleví zvýšení atraktivnosti MHD pro Brňáky, chceme šalinkartu s dotací na polovinu plné ceny a jízdné zdarma pro žáky brněnských škol do 15 let. Také chceme liberalizovat podmínky rezidentního parkování.

Místní poplatek za komunální odpad je místní daní, musí ji platit každý, nikdo z nás nemůže odmítnout službu, jakou je svoz a likvidace odpadu, i kdyby chtěl odpad likvidovat po svém. Chceme od této místní daně osvobodit děti do 15 let, a tím podpořit rodiny s dětmi, a seniory od 70 let. Daně děti a senioři také neplatí. Výši poplatku za odpad bychom chtěli systémově provázat s mírou třídění a recyklace odpadu v Brně. Tuto úlev je reálně zavést od roku 2020 s ohledem na proces schvalování rozpočtu na kalendářní rok. V případě zvýšení míry třídění odpadu by se poplatek snižoval.

–    Jaké téma, či bod programu jiné politické strany, by byl důvodem toho, že byste nebyli ochotni s danou stranou zasednout v zastupitelstvu?

Městské akciové společnosti jako Teplárny Brno, BVK, Technické sítě Brno nebo SAKO jsou rodinným stříbrem města Brna. Nedovedeme si představit jakoukoliv formu privatizace těchto společností.

–    Brno má územní plán z roku 1994 a nový zatím v nedohlednu, kdo nese odpovědnost a co se pro ten nový dá obratem udělat?

Nelze ukázat jednoznačně na nějakého konkrétního viníka. Je to dáno složitostí legislativy, kterou se při přípravě územního plánu musíte řídit, je to o rozhodovací praxi soudů, přístupu obcí k Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje, bez kterých se reálně nedalo na brněnském územním plánu pokračovat. Legislativní proces v ČR je dlouhodobě pod tlakem občanských aktivistů, kterým se daří prosazovat do legislativy opatření, které paralyzují proces přípravy územně plánovacích dokumentů a přípravy velkých infrastrukturních staveb. V tomto volební období město ztratilo nějaký čas tím, že vedení města po schválení nových ZÚR JmK uvažovalo o tom, že zahodí rozpracovaný koncept nového územního plánu a začne chystat zcela nový plán.

–    Doprava je téměř stěžejním bodem všech politických stran, které kandidují v podzimních komunálních volbách. Jak konkrétně chcete tento palčivý problém řešit (koordinace oprav a staveb, zácpy, objížďky,atd)?

Je to stěžejním bodem programu většiny stran, protože situace v brněnské dopravě se za několik posledních let výrazně zhoršila. Opatření musí být systémová. Začněme od toho, že se konečně vybere vedoucí Odboru dopravy MMB. Ten odbor je už rok bez vedoucího. Město musí převzít aktivitu v koordinaci prací na komunikacích na území města Brna a musí si vynutit součinnost i ohledně prací, které jsou v okolí Brna, protože i ty ovlivňují plynulost dopravy. Je nutné pracovat s daty v dopravě, ty dosadit do dopravních modelů a na základě toho práce plánovat. Tam, kde to jde, by se mělo pracovat od rána až do pozdních večerních hodit, stejně tak o víkendech. To je třeba si vynutit i od krajské SÚS a státní ŘSD. Při vyznačení objížděk a průjezdy přes staveniště musí být kontrolována správnost značení a průběžně ho vyznačovat a opravovat, stejně tak by na kritických místech měla pomáhat s regulací dopravy policie.

–    Váš recept na bezdomovectví v Brně? Přijmout migranty do Brna nebo nepřijmout?

Bezdomovectví má různé podoby podle toho, jak je definováno. Veřejnost vnímá bezdomovce, kteří doslova bydlí v ulicích, parcích apod. Zde je řešení velmi těžké, protože často je příčinou alkoholismus, toxikomanie či psychiatrické diagnózy. Město musí posílit služby terénních pracovníků, kteří se snaží tyto lidi dostat z nejhoršího. Vedle toho bude nutné korigovat obecní vyhlášky tak, aby mohla policie bezdomovce účinněji vytláčet z turisticky exponovaného centra města. Naprosto tristní je třeba úroveň úklidu kolem laviček na náměstí Svobody apod., kde jsou permanentní skvrny na dlažbě související právě s celodenním pobytem takových lidí. Když si chcete sednout na náměstí Svobody na lavičku, budete sedět v mastné skvrně a buďto vedle nějakého opilého bezdomovce, nebo si takový člověk vedle vás za chvíli sedne. Na Denisových sadech za bílého dne v odpadcích spí zfetovaný bezdomovec a policie nikde.

Bezdomovectví týkající se třeba matek s dětmi na ubytovnách se řeší v rámci projektů sociálního bydlení. Brno má dobré zázemí pro rozvíjení azylových domů, projekt prostupného bydlení a tréninkových bytů.

Postoj k migrantům určuje vládní politika, nikoliv politika komunální. Současná vláda vidí řešení problémů s migranty směřujícími do některých států Evropské unie větší ochranou vnější hranice EU a zachycením těchto lidí vně hranic EU. Česká republika odmítá kvóty na přerozdělení migrantů do ostatních členských zemí EU. Je pro mě nepředstavitelné, aby reprezentant nějakého města vyvíjel samostatně nějakou promigrační politiku v rozporu se zahraniční politikou vlády, tak jak to předvedl před nedávnem náměstek primátora Matěj Hollan.

–    Která politická strana je vám programově nejblíže a kde vidíte, že byste se dokázali dohodnout?

V komunální politice zpravidla nejde o střet ideologií, ale o řešení věcných problémů našeho každodenního života. Důležitou roli hraje i to, jací lidé stranu reprezentují. V Brně kandiduje 22 subjektů, což je docela nepřehledná situace, úvahy o vzájemných sympatiích se nechávají až po volbách.