Infekčních nemocí přenášených klíšťaty letos hygienici na jižní Moravě zaznamenali více než loni. Počet případů klíšťové encefalitidy dosáhl od začátku roku 39, loni jich za stejné období bylo 33. Obdobný růst evidují u boreliózy, případů je 280, o 120 více než za stejné období minulého roku. Sezona aktivity klíšťat přitom pokračuje, řekla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.

V regionu zaznamenali 39 případů klíšťové encefalitidy

Dosud je na jižní Moravě potvrzených 39 případů klíšťové encefalitidy, což je stejně jako za celý loňský rok. Nepříznivý trend ovlivnilo zejména počasí, kdy aktivitě klíšťat přál na jaře déšť. „V nadcházejícím období mohou vznikat další případy onemocnění přenášených klíšťaty, proto i nadále doporučujeme dodržovat preventivní opatření při pobytu v přírodě. Jedná se o důsledné používání repelentů a v případě klíšťové encefalitidy o preventivní očkování, případně kontrolu přeočkování,“ uvedla Ciupek. Encefalitida zasahuje nervový systém, způsobuje například epilepsii, meningitidu, obrnu a v krajním případě hrozí smrt. Očkování pro lidi starší 50 let, pro něž je onemocnění ještě závažnější, plně hradí pojišťovny.

Léto se s bakteriálními infekcemi nijak nevymykalo

S letním obdobím se pojí také častější výskyt infekcí bakteriálního původu, jako jsou kampylobakterióza a salmonelóza. V tomto ohledu se podle Ciupek letošní léto nijak nevymykalo. Hygienici neevidují žádnou epidemii infekcí z potravin. Z pohledu nemocí byly bezproblémové i dětské tábory, řekla Ciupek.

Střevní a další rizikové infekce se pojí i s povodněmi

„Pokud při nich lidé vypomáhají, měli by používat ochranné pomůcky a dodržovat hygienu rukou, aby zamezili vzniku infekcí ze záplavové vody a předmětů touto vodou kontaminovaných. Nadměrný stres, pocit bezmoci, nevyspání, vyčerpání a prochlazení oslabuje organismus, který se stává náchylnější k infekcím a rovněž může zhoršovat chronická onemocnění. Ve vzájemném těsném kontaktu se mohou snáze šířit i respirační virózy. Na druhou stranu, organismus je v krizových situacích schopen mobilizovat svoje rezervy a k následnému oslabení může dojít až s určitým časovým odstupem,“ dodala ředitelka.