Ve vybudovaném objektu jsou tři ubikace pro opeřené rychlonohé běžce, na něž navazují dva oplocené odstavné výběhy. Na jižní straně pak stojí zděný přístřešek s pultovou střechou. Celé zázemí je napojeno na rozvod pitné vody a další sítě.

„Věřím, že návštěvníci návrat pštrosů na Mniší horu ocení a výhled z Africké vesnice tak pro ně bude o něco atraktivnější. V rámci této investice stvabaři také doplnili nové oplocení ke stávající vyhlídkové věži u žiraf včetně dvou automatických bran. Zejména v zimě totiž návštěvníci tuto věž využívají k pozorování žiraf,“ upřesnil zpravodajskému portálu BRŇAN ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Chovatelé se tak nyní starají o samce a dvě samice, kteří se narodili loni v soukromém chovu. „Do brněnské zoo přijeli začátkem letošního června, kdy si začali postupně zvykat na nový domov. Teď nás čeká fáze seznamování s venkovní expozicí v Safari výběhu, do které je budeme postupně pouštět a sledovat jejich reakce a interakce s ostatními zvířaty,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Petr Suvorov.

Pštros dvouprstý patří do řádu běžců a zároveň jde o nejvyššího ptáka – běžně dorůstá kolem dvou metrů, ovšem největší kusy můžou dosáhnout výšky necelých tří metrů. Je pro něj typický pohlavní dimorfismus ve zbarvení, kdy se samec pyšní pestřejšími barvami. Dokáží běžet rychlostí až 50 km/h.

„U pštrosů dvouprstých zaujme i sociální struktura, která se podobá té u vlků. Znamená to, že nich funguje jeden alfa pár a satelitní samice. Jedna snůška může mít až 90 vajec od všech samic, ale inkubuje pouze alfa pár,“ doplnil mluvčí zoo Michal Vaňáč.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) přispěje nová expozice pštrosů k tomu, aby možnosti pro rodiče s dětmi byly v Zoo Brno co nejpestřejší a nejzajímavější. „Díky nově vybudovanému objektu se pštrosi do brněnské zoo vracejí po sedmi letech. Celkové náklady na stavbu jejich zázemí činily 6,6 milionů korun a město tuto investici podpořilo částkou 5,5 milionu korun,“ vypočítal Hladík.