Rozvoj telemedicíny má v tuzemsku velké rezervy, tvrdí odborníci

Potvrdil to aktuální výzkum vědců z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou součástí skupiny Národního institutu SYRI v Brně. Na výzkumu spolupracovali s experty ze společnosti Ernst & Young, s.r.o. a Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

„Zavádění a rozšiřování telemedicíny vyžaduje změny v technologické infrastruktuře, v organizaci péče a organizaci práce a také v úpravě legislativního prostředí. Je také nutné překonat řadu bariér na úrovni systému zdravotní péče, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotníků i pacientů. Důležité je i cílené vzdělávání zdravotnických pracovníků a podpora pacientů v rozvoji jejich digitálních kompetencí,“ uvedla v tiskové zprávě Jolana Kopsa Těšinová z Národního institutu SYRI a 1. lékařské fakulty UK.

Digitální transformace zdravotnictví byla důležitým tématem i před koronavirovou pandemií, při ní však došlo k akceleraci vývoje a zavádění nejrůznějších moderních technologií.

Digitalizace zdravotnictví se tak stala pro většinu zemí prioritou. „Tlak na rychlost digitálních řešení umocňují i další vlivy, například stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění, nedostatek zdravotnických pracovních kapacit, ale i obecná očekávání veřejnosti a jejich preference ve vztahu k modernizaci a personalizovanějšímu přístupu při poskytování zdravotních služeb,“ vypočítal mluvčí SYRI Filip Vrána.

„Do budoucna bude běžné, že řadu věcí budeme s lékaři řešit na dálku z pohodlí svého domova prostřednictvím dnes už běžných digitálních nástrojů. Zároveň není sporu o tom, že digitální zdravotnické technologie mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotních služeb, pomáhat v diagnostice, identifikaci rizik a jejich předvídání, poskytovat včasnou, účinnou a bezpečnou péči, a přispívat tak ke zlepšení zdraví obyvatel,“ upřesnila Těšinová.

Podle vědců je zřejmé, že bez elektronizace a nových technologií se do budoucna neobejdeme. Česko patří – i přes přijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví – stále mezi země s nižší mírou digitalizace zdravotnických procesů. Digitální technologie se zavádějí pomalu, přestože se počet zdravotnických zařízení s telemedicínou za poslední rok zvýšil až o třetinu.

„Je třeba hledat cesty směrem k individuálním potřebám pacienta. Ve výsledku můžeme dosáhnout toho, aby digitální zdravotní nástroje zohledňovaly preference, dovednosti a schopnosti každého pacienta a napomáhaly tak osobnější zdravotní péči,“ dodala vědkyně.