"Zahrnuje hardware i software pro celý postup, který vyžaduje náročné technologické řešení. Využití najde zejména v biologických vědách a může posloužit třeba vývoji medicíny na míru," přiblížil Tomáš Vystavěl, který se zabývá výzkumem a vývojem v Thermo Fisher Scientific.

Celý postup zahrnuje pět kroků, čtyři přístroje a software k 3D rekonstrukci. Vědci nejprve získají protein, který chtějí zkoumat. Ten uloží na speciální síťku a velmi rychle zmrazí.

"Rychlost zmrazení je u vzorku naprosto zásadní. Je to 10 tisíc stupňů za vteřinu. Pokud by totiž zmrazení bylo pomalejší, vznikla by v buňkách krystalická voda a buňky by roztrhala," upozornil Vystavěl. Pak už se vzorky uchovávají v teplotě minus 170 až 180 stupňů Celsia a při dalších procesech se nesmí rozmrazit.

Samotné buňky ale nemají žádnou barvu, a jednotlivé struktury by se tak v mikroskopu špatně odlišovaly. Proto vzorek v dalším kroku vědci obarví fluorescenčním činidlem a přesně zaměřeným iontovým paprskem odříznou velmi malou část velkou asi 30 nanometrů.

Tu pak snímají tomografem, který pořídí 500.000 až milion obrázků, z nichž software rekonstruuje buňku ve 3D.

"Na tomto postupu je cenné to, že jde o živou buňku a vědci mohou například reálně sledovat, jak určité léčivo působí na konkrétní vir," doplnil Vystavěl. Celý komplex přístrojů i se softwarem má hodnotu přesahující 10 milionů dolarů, tedy více než 210 milionů korun. Některé součásti z tohoto komplexu přístrojů vlastní například brněnské centrum CEITEC.