Virus přenášený z hlodavců na člověka je mezi populacemi myší domácích vzácný. Nicméně na místech, kde se vyskytuje, může přetrvávat až desetiletí. Popsali to vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě. Studii publikoval vědecký časopis Zoonoses and Public Health.

Takzvaná lymfocytární choriomeningitida (LCMV) u lidí většinou způsobuje mírné nebo bezpříznakové onemocnění. Avšak u některých skupin může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně zánětů mozku nebo u těhotných žen k poškození plodu.

Vědecký tým analyzoval vzorky myší domácích sbírané v jedné oblasti západních Čech 24 let, od roku 2000 do roku 2023. Myši totiž patří mezi nejčastějšího přenašeče zmíněného virusu.

Pomocí moderních genetických metod autoři nezjišťovali jen to, zda je virus přítomný, ale sledovali také, jak se jeho genetická informace postupně mění v různých místech a v průběhu času.

Virus se v jedné lokalitě objevoval opakovaně po celé sledované období, vyplývá z výsledků studie

Genetická analýza avšak naznačuje, že virus se může vyměňovat mezi sousedními populacemi myší, a to i přes jejich relativně omezený pohyb v krajině. „Prokázali jsme, že i velmi lokálně rozšířený virus může v přírodních podmínkách přetrvávat desítky let. To je důležité nejen z hlediska virologie, ale i pro pochopení dlouhodobých rizik pro lidské zdraví,“ uvedla vedoucí týmu Joëlle Goüy de Bellocqová.

Důležitou roli v tom zřejmě hraje způsob života samotných myší. Myši domácí žijí v malých, spíše uzavřených skupinách a virus se u nich může přenášet i z matky na mláďata. Díky tomuto přenosu může virus na jednom místě přetrvávat dlouhodobě, aniž by se musel často šířit do dalších oblastí.

Z hlediska veřejného zdraví je důležité zjištění, že riziko nákazy je sice prostorově omezené, ale časově zůstává stabilní. Tedy, že i po mnoha letech může virus v dané oblasti znovu představovat potenciální hrozbu.

„Naše výsledky ukazují, že cílený monitoring a lokální opatření zaměřená na kontrolu myších populací mohou být velmi účinným nástrojem ke snížení rizika přenosu tohoto viru na člověka,“ dodala spoluautorka studie Alena Fornůsková.

Studie podle autorů také ukazuje, jak důležité je dlouhodobě sbírat a uchovávat biologické vzorky, protože bez nich by podobný výzkum nebyl možný. Výsledky tak pomáhají lépe pochopit, jak se viry přenášejí ze zvířat na člověka, a mohou přispět i k lepší ochraně veřejného zdraví.