Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku se už druhý víkend po sobě výjimečně otevřela návštěvníkům. Stalo se tak při druhých červnových Dnech otevřených dveří, protože tajuplný podzemní prostor není běžně veřejnosti přístupný. Zájemci o vstup do jeskyně, která je největším přirozeným zimovištěm netopýrů, si museli vstup rezervovat předem. Přesto byl zájem obrovský a dá se očekávat, že stovky lidí projdou jeskyní u Josefova i poslední červnový víkend.

Těšíme se do podzemí, říkali turisté

Je neděle dopoledne a k mohutné Býčí skále, vypínající se k nebi z Josefovského údolí, se sjíždějí další turisté. Jejich auta lemují okraje silnice a někteří vozy odstavili na improvizovaném parkovišti. „Máme vstup objednaný na desátou hodinu a už se na jeskyni moc těšíme. Nikdy jsme tam totiž nebyli. Na jaře jsme se chtěli podívat aspoň nahoru na skálu, ale je tam sokolí hnízdo a kvůli hnízdění dravců tam byl vstup zakázán,“ řekl zpravodajskému portálu BRŇAN Karel Zavadil z Blanenska, který se do tajemné jeskyně proslulé dávnými pohřebními rituály vypravil s dcerou a manželkou.

Největší zimoviště netopýrů

Úderem 10. hodiny vstoupil do jeskyně spolu s dalšími zhruba dvaceti lidmi. Jeskyňář v červené kombinéze s přilbou na hlavě přibližuje návštěvníkům historii jeskyně, kterou postupně prozkoumává skupina České speleologické společnosti Býčí skála. Ta je jedním z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v České republice. „Při posledním sčítání jsme jich tu napočítali na čtyři tisíce. Netopýry při zimním spánku nerušíme. Zimují tu v hibernaci zavěšení hlavou dolů, kdy se jejich tep sníží na pouhých 40 úderů za minutu a nadechují se třeba jen jednou za hodinu,“ vysvětlil návštěvníkům speleolog.

Wankel objevil v Předsíni jeskyně pohřebiště

Ten návštěvníkům připomenul legendární objev Jindřicha Wankela z roku 1872, který v takzvané Předsíni jeskyně objevil pohřebiště nejméně čtyřiceti lidí z pravěké kultury, kteří tam byli postupně uloženi při rituálech i s množstvím keramických a bronzových nádob, náramků, spon, skleněných a jantarových náhrdelníků. Podle archeologů z Univerzity Palackého šlo o dlouhodobě fungující pohřebiště halštatských elit z let 575 až 450 před naším letopočtem.

Natáčela se tu pohádka Korunní princ

V jednom z dalších sálů, které se ukrývají zhruba sto metrů pod povrchem, pak zejména děti překvapí informací, že se tu natáčela pohádka Korunní princ. „A právě v tomto prostoru byl drak, kterého pak princ Jan v souboji skolil,“ ukazuje jeskyňář do klenutého sálu za sebou. Býčí skála je podle něj vůbec hojně využívaným místem pro natáčení filmů a seriálů. Třeba na podzim 2019 tu režisér Petr Oukropec natáčel film pro děti Mazel a tajemství lesa.

Trasa měří 750 metrů

Prohlídková trasa prostorami, kudy mj. protéká Jedovnický potok, měří 750 metrů. Lidé tak celkem ujdou 1,5 kilometru osvětlenými prostorami jeskyně, kde jsou i četná jezírka. Prohlídka trvá necelé dvě hodiny a jeskyňáři doporučují návštěvníkům, aby se teple oblékli a obuli do pevné obuvi či holínek. Do Býčí skály se zájemci mohou podívat ještě 24. a 25. června. Ke vstupu na komentovanou prohlídku je třeba se rezervovat.