Na sklonku 80. let přišel tehdejší šéf činohry Národního divadla a první porevoluční ministr kultury Milan Lukeš za Stanislavem Mošou a řekl: „Teď nám na toho Jirku Žáčka napsal nějaký Zdenek Merta pár písniček, jestli se vám to bude zamlouvat…“ Jednalo se o chystanou adaptaci Aristofanových Ptáků, které Stanislav Moša uvedl v roce 1989 v Národním divadle pod názvem Ptákoviny podle Aristofana. Text upravil Jiří Žáček a z logiky věci je zřejmé, že Zdenek Merta byl autorem hudby. Stanislav Moša na osudové setkání vzpomíná slovy: „A mně se to (myšleno zmiňované písničky) zamlouvalo velmi, tak jsme si se Zdenkem plácli a od té doby jsme zůstali v tom našem výjimečném přátelství i pracovním souputnictví.“

Když v roce 1991 pokračovala jejich tvůrčí spolupráce premiérou muzikálové féerie Sny svatojánských nocí, jen málokdo mohl tušit, že jejich součinnost bude pokračovat i v roce 2020. Úprava slavné Shakespearovy komedie byla zároveň i posledním titulem, kde vycházeli z konkrétní předlohy. Od té doby se věnují čistě původní tvorbě a vyprávějí nové, originální příběhy, v nichž se věnují tématům, která se jich společně dotýkají, především mnoha podobám lásky.

V roce 1993 uvedli vizualizované oratorium Bastard zpracovávající faustovské téma o hledání sebe sama, následovala muzikálová opera Babylon v roce 1998, rozehrávající biblický motiv o lidstvu, které již od nepaměti nemůže najít společnou řeč, a v roce 2000 uvedli emocionální zprávu o nelásce mezi námi – muzikál Svět plný andělů. Následoval pohádkový muzikál Zahrada divů v roce 2004 a po něm již první díl muzikálové trilogie inspirované Dantovým opusem – Osudová komedie 1. díl – Peklo, který měl premiéru v roce 2008. Následovalo uvedení velmi volného pokračování Očistec v roce 2013. A na začátku roku 2020 se tedy dostáváme k završení celé trilogie, pro kterou je Danteho Božská komedie skutečně pouze inspiračním zdrojem, fantasy muzikálem Ráj.

V roce 2017 v Itálii dirigoval orchestr včetně světoznámého tenora Andrea Bocelliho robot. Jmenoval se YuMi a orchestr pod jeho vedením odehrál tři skladby. Tato událost inspirovala Stanislava Mošu k sepsání příběhu, který následně rozvedl v libreto nového původního fantasy muzikálu Ráj. Na začátku tohoto vyprávění se seznamujeme s klavírním virtuosem Fénixem Rudenem, který má svůj první velký koncert odehrát právě za dirigování nového robota. Tématem muzikálu je tedy právě i otázka, nakolik mohou počítače a umělá inteligence nahradit člověka a přesáhnout jeho lidské rozměry. Ve vyprávění příběhu se následně dostáváme o padesát let později, do budoucnosti, v níž se lidstvo po proběhlé katastrofě ocitlo v jakési postapokalyptické společnosti, v níž přišlo o veškeré výdobytky a musí se o sebe znovu naučit postarat; ve společnosti, kde se z lidí znovu stali „sběrači“ a pro zachování vlastní existence musejí vystačit s tím, co najdou. V tuto chvíli přichází na řadu chlapec Malej, který s kamarády nachází věc, již nezná, ale která pro něj záhy začne mít mimořádný význam. Jde o klavír, který je vlastně hlavním hrdinou našeho příběhu. Ačkoli by ho otec rád spálil, protože to hlavní, co pro svou rodinu potřebuje, je dřevo, díky kterému mají teplo, Malej ho přemluví a začíná se na klavír učit hrát. A díky svému hudebnímu nadání se nakonec Malej stane středobodem dalších událostí, v nichž zvítězí lidská kreativita nad rozhodnutím vyšší prozřetelnosti, že lidstvo jako takové již nemá smysl. 

Mottem inscenace je věta „…až se jednou na zemi objeví bytosti z vesmíru, stane se dorozumívacím prostředkem hudba…“ a autoři jej dále rozvíjí v přesvědčení, že dar života je třeba využít kreativně, jeho smyslem je láska a podstatou veškerého lidského konání je bojovat za lepší život svých dětí. A proto je i Malej v našem příběhu uhranut krásou a uměním mladinké tanečnice Oré. Jejich láska je však ve světě, zničeném roboty a čím dál víc ovládaném mimozemskou civilizací, téměř nemožná. Avšak… ale to už bychom z původního příběhu prozradili více, než by bylo vhodné. 

Zdenek Merta přirovnává formu nového muzikálu až k jakési formě melodramu, ve kterém má hudba svou podstatnou funkci. Režisér Stanislav Moša oslovil ke spolupráci svůj osvědčený tým: příběh hledající odpověď na to, jaká je představa dnešního člověka o ráji, se odehrává ve scéně Christopha Weyerse a v kostýmech Andrey Kučerové. Autory hudebního nastudování budou Dan Kalousek a Josef Javora, o hudební aranžmá se vedle Zdenka Merty postaral Daniel Kyzlink, choreografie vytvořil Michal Matěj. V roli Fénixe Rudena se můžete těšit na Ladislava Koláře nebo Stanislava Slováka, jeho žáka Maleje, který se od něj učí klavírnímu umění, hrají Lukáš Janota nebo Kristian Pekar a jeho dívkou Oré budou Kristýna Daňhelová nebo Viktória Matušovová. Důležitou postavu Vypravěčky/Vědmy, postavu mimo čas a prostor, která plní úlohu jakéhosi antického sboru ukazujícího směr, jímž lze inscenaci nahlížet, hrají Zora Jandová nebo Ivana Vaňková. V dalších rolích se můžete těšit na Lucii Bergerovou nebo Markétu Sedláčkovou (Malejova matka), Daniela Rymeše nebo Marca Salvadoriho (Robot AM111), Dušana Vitázka nebo Libora Matouše (Petr), Dagmar Křížovou nebo Elišku Skálovou (Cora) a mnohé další. Světová premiéra tohoto muzikálu, jehož poselstvím je víra, že lidstvo má díky umění stále naději, se odehraje na Hudební scéně 8. února 2020.