Mezinárodní soutěž o návrh nového hlavního nádraží v Brně je ve druhé fázi. Z dvanácti týmů vybrala porota čtyři postupující. Jejich úkolem teď bude rozpracovat návrhy do větší podrobnosti. Rozhodnutí poroty schválili brněnští radní a Správa železnic. Jména čtyř postupujících účastníků budou odtajněna v létě, kdy porota vybere vítěze, informovala v tiskové zprávě mluvčí Kanceláře architekta města (KAM) Jana Běhalová.

Odborná porota se podle ní sešla v areálu Vlněny, odkud měla výhled na oblast budoucího nádraží. „Větší část porotců byla přímo na místě, část se připojila online. Nechyběli tak ani zahraniční členové z Londýna, architektka Eva Jiřičná a architekt Igor Marko, nebo urbanista Peter Gero z Hamburku. Porotci posuzovali celkem dvaasedmdesát panelů. Hodnocení bylo anonymní, až do konce soutěže budou návrhy označeny pouze čísly,“ popsala mluvčí výběr finalistů.

„Na nové nádraží v Brně se v minulosti pořádala celá řada soutěží. Pevně věříme, že tato soutěž bude poslední a povede ke stavbě nádraží. Do soutěže se zapojily přední světové a české architektonické kanceláře s velkými zkušenostmi, takže konkurence byla opravdu velká. Přesto se porota shodla na čtyřech návrzích, které postoupily do druhé fáze soutěže,“ popsal městský architekt Michal Sedláček.

Úkolem soutěžících bylo navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly, ale i kompletní řešení přiléhajících veřejných prostranství včetně budov pro administrativu, bydlení a veřejnou vybavenost.

„Součástí je i řešení autobusového nádraží, terminálu městské hromadné dopravy nebo propojení pro pěší,“ vypočítal radní pro územní plánování a rozvoj města Filip Chvátal (KDU-ČSL). Hodnocení návrhů ve druhé fázi je v plánu v červenci.

Čtyři finalisté mají vyrobit také model nádraží včetně jeho okolí, který doplní chystaný model nové čtvrti Trnitá. Na jeho výrobě KAM spolupracuje s brněnským VUT. Model v měřítku 1:500 obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. V příštích měsících ho využije odborná porota, přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy nového hlavního nádraží s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.

Výroba takto velkého modelu vyžaduje podle vedoucího 3D studia Fakulty výtvarných umění Tomáše Medka především důkladné plánování a přípravu. „Kombinujeme dvě technologie. CNC obrábění pro výrobu terénu a 3D tisk pro zástavbu. Jednou materiál ubíráte, druhou se na sebe v tenkých vrstvičkách přidáváte. V digitálním sochařství je pro nás běžné, že vytváříme velké objekty, které se skládají z více dílů a musí se k sobě sesadit. Přestože má celý model několik metrů, nemůžeme si mezi jednotlivými díly dovolit nepřesnosti ani v řádu milimetrů,“ vysvětlil Medek.