Školní třídy v Česku jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie výzkumníků Národního institutu SYRI v Brně.

Pro školáky připravili dotazníky

Kvalita výuky je soubor charakteristik, které určují efektivitu a účinnost vzdělávacího procesu. „Je to něco, co není jednoduché měřit, a vědci používají řadu způsobů, jak kvalitu výuky zjišťovat. My jsme se rozhodli jít na to přes dotazování žáků, pro které jsme připravili dotazník mapující několik dimenzí kvality výuky: myšlenkovou aktivizaci, podpůrnost klimatu a zvládání třídy. Z našich výsledků vyplývá, že kvalita výuky v českých školách není špatná, ale má také své rezervy,“ uvedl jeden z autorů studie Martin Sedláček.

Absolvovali také testy z češtiny a matematiky

Výzkumu se zúčastnilo 2569 žáků šestých ročníků českých základních škol, kteří vedle vyplnění dotazníku také absolvovali testování z českého jazyka a matematiky, aby vědci mohli jejich vnímání kvality výuky vztáhnout k jejich školním výsledkům.

České třídy se z hlediska kvality výuky podobají

Analýza ukázala, že české třídy jsou si z hlediska kvality výuky dost podobné. To znamená, že rozdíly ve výsledcích žáků v různých školách, které řada výzkumů v minulosti potvrdila, primárně vytvářejí jiné faktory, než je kvalita výuky. Roli hraje především rodina. „Lze to interpretovat dvojím způsobem. Na jedné straně je fakt, že všichni žáci mají podobně kvalitní výuku, takže jejich podmínky jsou srovnatelné. Na druhé straně ale zároveň platí, že školy nekompenzují vstupní handicapy žáků a chybí jim mechanismus pro vyrovnávání vzdělávacích šancí dětí z různých prostředí,“ řekla spoluautorka studie Klára Šeďová.

Žáci s náročným zadáním mají lepší výsledky

Důležité je i zjištění, že kvalita výuky významně ovlivňuje výsledky žáků, a to nejsilněji v dimenzi myšlenkové aktivizace. Žáci, kteří jsou v hodinách stimulováni k přemýšlení a pracují na náročných zadáních, mají lepší výsledky. „Zároveň platí, že toto je dimenze, jejíž kvalita se podle výzkumu jeví jako nejslabší. Lze říci, že žáci spíše vypovídají o tom, že se v hodinách mohou soustředit na práci a že se v hodinách českého jazyka a matematiky cítí dobře, než o tom, že v nich přemýšlejí a řeší obtížné otázky a úkoly,“ sdělil mluvčí institutu SYRI Filip Vrána.

Větší důraz na myšlenkovou aktivizaci

V systému přípravy a dalšího vzdělávání učitelů by proto podle vědců SYRI měly být způsoby, jak žáky myšlenkově aktivizovat, v budoucnu více akcentovány.