V loňském roce byly poslední části zdejších provizorních zábran nahrazeny stabilními betonovými. Použití tvárnic, ke kterému se v Brně přistoupilo, je přitom možná světový unikát.
Stačí tři jarní noci, kdy teplota vystoupá nad 5–6 stupňů, aby žáby považovaly období zimování za ukončené a vydaly se vstříc jarnímu rozmnožování. U Žebětínského rybníka, který požívá ochrany coby přírodní památka a kam míří i ohrožené druhy jako ropucha obecná, skokan skřehotavý nebo rosnička zelená, jim však do tradičních cest vstoupila v 80. letech nově vybudovaná komunikace vedoucí po hrázi. Řada obojživelníků (kteří mimochodem představují celosvětově nejrychleji mizející skupinu obratlovců) už do trdliště, tedy do místa rozmnožování, nedorazila. Místní sice aktivně organizovali „brigády“ a žáby zachraňovali přenášením, bylo ale jasné, že situace potřebuje systémové řešení.
O desítky let později lze prohlásit, že „stavební“ část je hotová. Pod silnicemi byly vybudovány dva speciální podchody, a to, aby se k nim žáby vůbec dostaly, zajišťují více než dva kilometry zábran. Ty musejí být dostatečně vysoké, aby je žáby nepřeskočily, ale aby byly nuceny pohybovat se podél nich. Vzhledem k délce tohoto naváděcího opatření nezbývalo než hledat ekonomicky výhodný a zároveň funkční materiál: na profesionální „svodidla“ by stanovený rozpočet nestačil, levné řešení v podobě fólií v dřevěných rámech mělo nízkou trvanlivost a vyžadovalo neustálou péči. Spásný nápad využít ke stavbě zábran betonové tvárnice tak zabil všechny mouchy jednou ranou. „Osvědčilo se to jako levné a trvanlivé, pokud se některý z nich poškodí, jednoduše se vymění, celá zábrana je díky tomu lehce rozebratelná, neláká to zloděje, a ještě k tomu to ze Žebětína udělalo světový unikát,“ podotýká s úsměvem Josef Ferenc, který je u celého projektu od začátku.
Poslední betonové tvárnice byly do migrační lokality instalovány loni, zhruba dvacet let po tom, co se tu opatření začala budovat. Většinu nákladů tříetapového projektu hradilo město, na akci se ale podílela také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a spolupracovali i místní zemědělci nebo neziskové organizace. Igelitové zábrany zůstanou na několika málo místech, kde se instalace trvalých zábran setkala s nesouhlasem vlastníků pozemků.
Žebětínský rybník je chráněný od roku 1985. V jeho okolí žije podle odhadů na třicet tisíc žab a rybník slouží jako trdliště pro několik zvláště chráněných druhů obojživelníků, především pro ropuchu obecnou. Vyskytuje se tu ale i skokan skřehotavý a štíhlý, rosnička zelená nebo nechráněný, ale v posledních letech v přírodě rovněž ubývající skokan hnědý. K rybníku se dospělé žáby stahují během března a dubna, malé žabky putují nazpět do svých suchozemských domovů v průběhu června a července.