Zástupci města a Hospitálského řádu sv. Jana z Boha stále hledají nejlepší způsob, jak v souladu s legislativou převést Nemocnici Milosrdných bratří v Brně pod řád. Cílem je zachovat nynější péči o pacienty, pracovní smlouvy i smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Z provedených analýz vyplývá, že převod na konvent s těmito nastavenými podmínkami je možný, řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Snahou obou stran je to, aby se tak stalo do konce letošního roku.

Nemocnici v Polní ulici vybudoval řád, který o ni po zestátnění v roce 1948 přišel. Dnes zařízení s více než 600 zaměstnanci provozuje město. O vlastnictví budov a pozemků se dělí řád, město i stát. „Hlavní budova patří konventu, který má ke svému majetku přístup a některé prostory zde pronajímá kromě města i dalším subjektům. Nový pavilon patří městu, přičemž stojí na pozemcích konventu. Budovu léčebny dlouhodobě nemocných vlastní město a stojí na pozemcích státu,“ uvedl několik příkladů Poňuchálek. Řešení této situace podle něj bude vycházet z právních analýz a potřeb města.

Řád si chce zatím budovy pronajmout, do budoucna to chce řešit

Převor Martin Richard Macek doplnil, že řád vlastní pozemky pod svými budovami, veškeré nezastavěné pozemky areálu a několik objektů. Po převzetí nemocnice očekává, že si řád pronajme budovy města za stejných podmínek, za kterých pronajal svůj majetek městu, tedy za 100 korun ročně. Narovnání majetkoprávních vztahů v celém areálu ale vnímá do budoucna jako téma, které je třeba vyřešit.

„Tato situace není dobrá pro žádnou stranu. Proto chceme i do budoucna celý areál stmelit, aby nebyl majetkově roztříštěn. Je několik variant možného postupu, jako je například pronájem, směna, nebo odkup. Zatím se však chceme soustředit na převedení provozu s pronájmem. Další kroky bychom dělali potom,“ řekl převor.

Na složité majetkové vztahy upozornil také ředitel nemocnice Pavel Piler

„Zažil jsem velmi dobře fungující soukromé i církevní zdravotnictví, takže obecně proti tomu nic nemám. Kdokoliv ale chce takovéto zdravotnictví provozovat, musí prokázat prostorovou, přístrojovou i personální připravenost,“ poznamenal ředitel a dodal, že mu jde hlavně o zachování kvalitních služeb. Vyzdvihnul třeba významnou léčebnu dlouhodobě nemocných nebo to, že se v tamní porodnici rodí druhý nejvyšší počet dětí v Jihomoravském kraji.

Převodem se zabývají také zaměstnanci, někteří zvažují odchod

Podle předsedkyně odborové organizace v nemocnici Michaely Mankovicky se část z nich změny obává a někteří zvažují odchod. „Nálada je špatná především proto, že nemáme konkrétní informace, kdy k převodu dojde, za jakých podmínek. Chtěli jsme se setkat s panem převorem a zeptat se, jaké má plány. Zatím se ale tak nestalo. S vedením města máme domluvené jednání po prázdninách,“ sdělila Mankovicky.

Macek nejistotu vnímá, a i proto klade důraz na dodržení termínu převodu koncem tohoto roku. Ujistil, že co se týče rozsahu poskytované péče, tak změny nepocítí zaměstnanci ani pacienti. „Stále hovoříme o tom, že řád garantuje převzetí nemocnice ve stávajícím rozsahu. Proto je jakákoliv změna v klíčových personálních pozicích, rozsahu péče, strategických rozhodnutích a financování možná pouze po dohodě města a řádu,“ řekl.

Svou vizi změn v zařízení přesto má. „Bolestí tohoto areálu je, že se zde postupovalo zcela neplánovaně. Důkazem je nesmyslná výstavba stravovacího provozu, LDN a oddělení rehabilitace v centru areálu, kde by měla být raději klidná zóna pro pacienty a personál. Pozemek byl zastavěn přízemními budovami, které zabírají nějakou část areálu. A takto je to se vším. Chybí tady plánování v dlouhodobém horizontu, což chce řád změnit,“ dodal.