Nevybuchlá munice z druhé světové války, na kterou lze v Česku stále narazit v lesích, na polích i ve městech, může zabíjet i 80 let po skončení nejničivějšího konfliktu v lidských dějinách. Policie na svém webu upozornila na fakt, že pyrotechnici každý rok vyjíždějí ke stovkám nálezů, například jen loni jich bylo 1625. Většinu tvoří munice z let 1939 až 1945. Lidé by nikdy neměli s nalezenou municí manipulovat a nález granátů, leteckých min, bomb či pěchotní munice okamžitě oznámit na linku 158. Extrémně nebezpečná a ojedinělá v novodobé historii země byla loňská likvidace letecké pumy v litvínovské chemičce Orlen Unipetrol.
„Druhoválečná munice tvoří jednoznačně nejpočetnější skupinu nálezů. Statisticky řečeno, tvoří ji 80 procent nálezů. Zbylých 20 procent se dá rozdělit mezi prvoválečné, ale třeba i ty z období prusko-rakouské války. Počet případů, kdy policejní pyrotechnici vyjíždějí k nálezům, se meziročně přibližuje k číslu 2000,“ konstatovala policejní mluvčí Irena Brodská. „Zatímco si připomínáme hrdiny a oběti války, v českých lesích, polích i městech denně zasahují policejní pyrotechnici proti munici, která může zabíjet i dnes,“ poznamenala.
Druh munice se liší podle lokality. Zatímco v Čechách se nachází většinou munice britská nebo americká, na severní Moravě, ve Slezsku nebo v okolí Brna zase pyrotechnici narážejí převážně na munici německou, rumunskou a sovětskou. Nejčastěji jde o dělostřelecké granáty a miny, výjimečná není ani nalezená letecká munice či ruční granáty.
Jeden z raritních nálezů zaznamenala policie v roce 2019. Muniční bedny nacistické organizace Werwolf obsahovaly materiál k diverzním činnostem na poválečném území Československa
Nálože byly důmyslně maskované jako balení hrachové polévky nebo podrážka bot. Bedny skrývaly smrtelně nebezpečný arzenál – granáty, iniciátory a další výbušný materiál. „Pyrotechnici se v tomto případě museli mít zvlášť na pozoru. Tyto bedny totiž byly opatřeny různými nástrahami, které se iniciovaly při otevření. Už tedy jen samotné ohledávání nálezu bylo extrémně nebezpečně, stejně tak jako vyzvednutí bedny ze země,“ uvedla Brodská.
Velký zásah zažili policejní pyrotechnici i 1. května 2021. Na 300 lidí muselo opustit své domovy v obci Sosnová na Opavsku poté, co tam hledač kovu našel nevybuchlou pumu německé výroby o hmotnosti 250 kilogramů. Velikostí se dala srovnat s bojlerem či popelnicí. Policejní pyrotechnik na místě provedl její řízenou likvidaci. „Tehdy měli pyrotechnici jedinečnou možnost vyzkoušet si naostro stavbu takzvaného sarkofágu, který ve větším měřítku později použili při ničení letecké pumy v Litvínově v roce 2024.
Při zásahu v Záluží u Litvínova loni v létě se museli pyrotechnici vypořádat s tím, že puma se nacházela v areálu chemičky. Naštěstí ale v bezprostřední blízkosti stál objekt určený k demolici. Pyrotechnici při likvidaci pumy museli zajistit, aby její účinek nepronikl až do nedalekých objektů, kde byly zásobníky s nebezpečnými látkami. Sarkofág vystavěný okolo letecké pumy byl složený ze 440 velkoobjemových vaků s pískem. Doplnila ho písečná hradba, která sloužila jako ochrana před tlakovou vlnou. K ochraně budov chemičky vytvořili pyrotechnici a hasiči i ochrannou zeď ze 120 kusů objemných betonových kvádrů, využili také deset lodních kontejnerů.
Na objevené podezřelé předměty nemají lidé vůbec sahat. Brát munici do ruky, přenášet ji, nebo dokonce převážet na policejní služebnu je hazardem s životem vlastním i jiných, uvedla policie
Nejlepší je zavolat na linku 158 a nález oznámit, policie poté okolí zabezpečí a přivolá pyrotechniky. Ti pak podle tvaru, velikosti a drobných znaků dokážou přesně určit druh munice a její nebezpečnost. Vycházejí přitom ze znalosti historie, původních nákresů a fotografií. Současně zhodnotí, zda je s předmětem možné dál manipulovat a převést do muničního skladu, nebo je nutné ho zlikvidovat výbuchem přímo na místě. Třetí možností je odvést jej na volnou plochu nedaleko místa nálezu a tam odpálit.
