Letošním vítězem soutěže Cena za krajinu v Jihomoravském kraji se mezi komplexními projekty staly Vedrovice. Obec na Znojemsku ve snaze mj. zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu podstatně změnila okolí, od roku 2019 do roku 2024 vybudovala osm alejí, v katastru také vznikly tři biokoridory, biocentrum a dva větrolamy. Výsledky oznámili organizátoři.

Soutěž Cena za krajinu pořádá Jihomoravský kraj ve spolupráci s Nadací Partnerství. Obec Vedrovice bodovala i u veřejnosti. Nové výsadby pomohou bojovat se suchem a vysokými teplotami.

Letos poprvé porota ocenila také osobnost, která dlouhodobě pomáhá s péčí o krajinu na jižní Moravě. Zvítězil Zdeněk Špíšek, který podle ní jedinečně spojuje vědecký pohled, praktickou péči i osvětu veřejnosti.

Soutěž čtvrtým rokem motivuje obce, zemědělce, firmy i jednotlivce, aby se aktivně podíleli na ochraně životního prostředí a adaptaci na klimatické změny

„Projekt se týká celého území kolem naší obce. Na velké části jsme pracovali sami při komunitních výsadbách. Je to obrovská hrdost, jsem pyšný na to, co dokázali naši občané. Zapojilo se jich opravdu velké množství. Nejtěžší bylo vše vyprojektovat, samotné sázení už byla jedna velká radost,“ uvedl starosta Vedrovic Richard Janderka.

V kategorii jednotlivá opatření porota ocenila tři projekty

První cenu si odnesl Státní pozemkový úřad za obnovu mokřadu u Brodu nad Dyjí na Břeclavsku, kde se z bývalé skládky stavebního odpadu podařilo vytvořit prosperující ekosystém. Na druhém místě skončila Tvarožná na Brněnsku za výsadbu stromů v zastavěné části obce, které zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu. Třetí příčku obsadil městys Višňové na Znojemsku s projektem Stará hora Višňové, kde se nehostinný kopec proměnil v malebný lesopark.

Nové ocenění Osobnost krajiny je pak poděkování lidem, kteří vlastníma rukama mění krajinu k lepšímu

Špíškovi se spolu s dobrovolníky podařilo díky iniciativě Stromy pro Moravský kras vysadit více než 5000 ovocných stromů v desítkách obcí. Tím nejen zachraňuje staré odrůdy, ale také vrací do krajiny její původní charakter a posiluje biodiverzitu. „Naše práce byla o vytrvalosti, nabalují se na nás skupiny lidí podobného ražení a je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou stromy ošetřit,“ poznamenal Špíšek.