Prvních zájemců o studium fyziky na brněnském Vysokém učením technickém (VUT) bylo před 35 lety 20 až 25. Postupně jejich počet vzrostl zhruba na dvojnásobek, přesto škola nestíhá uspokojit poptávku po odbornících na fyzikální inženýrství a nanotechnologie. Uplatnění nacházejí hlavně ve firmách a institucích, díky nimž se v Brně vyrábí každý třetí elektronový mikroskop na světě. Škola by proto potřebovala více studentů, řekl dnes novinářům ředitel Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT Tomáš Šikola.

„Fyzika se na VUT učí prakticky od samotného vzniku školy, tedy přes 120 let, ale ještě na začátku 90. let jsme byli jen pomocná katedra pro jiné obory. Zlom přišel v roce 1991, kdy vznikl studijní program inženýrská optika. Tak jsme začali vychovávat první studenty aplikované fyziky,“ uvedl Šikola. Studium se postupně rozšiřovalo o další oblasti pokročilých fyzikálních technologií, nanostruktury a tenké vrstvy a v roce 1994 získalo název Fyzikální inženýrství.

O několik let později následovalo otevření laboratoří, které umožnily výzkum nanotechnologií. Počet studentů díky tomu vzrostl na 50 ročně a od té doby se drží. „Potýkáme se ale s tím, že ve druhém ročníku studentů značně ubude,“ uvedl ředitel. Významná část absolventů se podle něj uplatní v elektronové mikroskopii. Firmy ale potřebují více odborníků. „Snažíme se na tom pracovat a například zlepšit i spolupráci se středními školami. Věřím, že každého, kdo se nebojí matematiky a fyziky, tady zaujmeme,“ doplnil Šikola.

Propojení s brněnskými výrobci elektronových mikroskopů jako je Thermo Fisher Scientific, Tescan a Delong Instruments považuje škola za stěžejní

Ocenil ji i absolvent školy a zakladatel společnost NenoVision Jan Neuman. „Bylo zásadní, že jsme se mohli dostat k experimentům a spolupracovat s průmyslem už při studiu. Bez tohoto prostředí by NenoVision nikdy nevznikla. Celkově se domnívám, že bez fyzikálního inženýrství na VUT by v Brně takový růst elektronové mikroskopie nebyl,“ řekl. I jeho firma nabízí studentům stáže.

Součástí výuky fyzikálních inženýrů jsou i specializované laboratoře. „Hned v prvním ročníku jsme si mohli sáhnout na elektronový mikroskop. Do té doby jsem ani netušil, co přesně tato technologie umožňuje. Čím víc s ní pracujete, tím víc si uvědomujete, kolik informací dokáže nabídnout,“ poznamenal student pátého ročníku Filip Ulč.

Elektronová mikroskopie je zobrazovací metoda, která místo viditelného světla využívá svazek elektronů

Díky tomu umožňuje pozorovat věci v nanometrovém až atomárním měřítku. Poskytuje výrazně vyšší rozlišení než klasická světelná mikroskopie a umožňuje detailně studovat povrch i vnitřní strukturu vzorků. Uplatňuje se zejména ve výzkumu nových materiálů, nanotechnologiích, polovodičovém průmyslu, biologii i medicíně, kde pomáhá odhalovat vztah mezi strukturou a vlastnostmi zkoumaných objektů. V tomto oboru podle univerzity pracuje v regionu až 5000 lidí.