Jihomoravští zastupitelé dnes souhlasili s transformací devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vedení a odpovědnost. Rozvoj a investice bude bude řídit mateřská společnost, kterou bude krajská Jihomoravská zdravotní, a.s. Důvodem je snaha o větší stabilitu a efektivitu zdravotnického systému, zejména v kontextu demografických změn, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Opozice nejprve neúspěšně usilovala o stažení bodu z programu, pak většinou hlasovala proti. Kritizuje třeba to, že se změnou nesouhlasí část zdravotnických odborů. Tři zastupitelé se zdrželi.
Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení
Současný model samostatných příspěvkových organizací podle kraje omezuje možnost jednotného strategického řízení nemocnic a komplikuje koordinaci v oblastech, které je účelné řídit centrálně. Při vertikálním holdingu si každá nemocnice ponechá vlastní vedení, odpovědnost i identitu, ale strategický rozvoj nebo velké investice bude řídit mateřská společnost. Transformace má být hotová v roce 2028.
Grolich: Změna není privatizace a nemá vliv na provoz nemocnic
„Víme, jaké výzvy před námi stojí. Zdravotnictví v celé republice bude čelit stárnutí populace, musí reagovat na změny, nové technologie. Dnes kraj nemá detailní odborné kapacity pro strategické řízení,“ uvedl hejtman. Zdůraznil, že změna rozhodně není privatizací, neznamená propouštění, snižování odměn, rušení výhod nebo omezení dostupnosti péče. „Nebude to mít vliv na každodenní provoz nemocnic. Pokud se změní právní forma, pracovník ani pacient to nepozná,“ dodal.
Proti změně na dnešním zastupitelstvu protestovalo několik desítek odborářů
Podle nich nepřinese deklarované výhody, naopak může ohrozit stabilitu zařízení i jistoty pracovníků. Současný model považují za funkční a jednotné řízení lze podle nich zajistit i ve stávající struktuře. Jihomoravská zdravotní se už dnes může podílet na nastavování pravidel, metodik či vyjednávání s pojišťovnami, uvedli. Obávají se i snížení mezd a ztráty některých benefitů.
Špitály mají málo peněz na péči, tvrdí odboráři
„Snažili jsme se opakovaně panu hejtmanovi sdělit, že je potřeba řešit jiné věci. Že je potřeba řešit to, že nemocnice jsou podfinancované, že mají málo peněz na péči, ale to zatím nikdo slyšet nechce. A když jsou nemocnice podfinancované, tak je nejjednodušší sáhnout na platy. Všechny příplatky, například za přesčasy se musí dohodnout. A když nejsou peníze, tak se dohoda dělá těžko,“ sdělila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Platy zdravotníků nesnížíme, tvrdí hejtman
Podle hejtmana právní forma nemá u lékařů na odměňování v podstatě vliv, zdravotní sestry se podle informací z jiných krajů mají lépe právě v akciových společnostech, řekl. Zopakoval, že v době nedostatku zdravotnického personálu kraj nemíní platy snižovat.
Protest odborářů podpořil i opoziční klub ANO v čele s ministryní financí a předsedkyní jihomoravské organizace hnutí Alenou Schillerovou
Podle ní kraj změnu zavádí bez relevantních důvodů, uspokojivých podkladů a proti vůli nejméně 2000 zaměstnanců. Převedení nemocnic na akciové společnosti považuje za pomyslný první krok k privatizaci veřejného zdravotnictví. Milan Vojta (ANO) kritizuje, že kraj změnu dostatečně nekomunikoval se zaměstnanci či odbory a nezískal podporu opozice. Kraj opakuje chyby z roku 2022, kdy pokus o převod do jedné akciové společnosti narazil, řekl.
Snažili jsme se být transparentní, tvrdí Danihelková
Co se týče komunikace, předsedkyně představenstva Jihomoravské zdravotní Vladimíra Danihelková připomněla, že se spolu s vedením kraje setkali už koncem loňského roku s řediteli nemocnic, zástupci odborů či opozicí. Po Novém roce transformaci prezentovali také ve všech krajských nemocnicích a jednali i s řediteli brněnských nemocnic. „Snažili jsme se být transparentní. Jsme si vědomí toho, že je změna velká, ale je nezbytná,“ dodala. Podle Grolicha je třeba počítat s tím, že část zaměstnanců bude proti, pokud trvá na příspěvkové organizaci.
