Více než sto let trvalo zpřístupňování díla teologa, kazatele a středověkého církevního reformátora Jana Husa, jehož upálení v roce 1415 si připomínáme státním svátkem právě 6. července. Snahu o zveřejnění mistrova díla nyní završili badatelé z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Přes pět set latinsky a česky dochovaných rukopisů, tisků a dalších pramenů vztahujících se k jeho literárnímu dílu představuje nová databáze MIHOO, informovala univerzita v tiskové zprávě.

Databáze MIHOO souhrnně zpřístupňuje informace o literárním díle Jana Husa

Nabízí přehled jeho českých i latinských spisů, jejich dochovaných rukopisů a vydání i jejich recepce v průběhu staletí. Název databáze odkazuje k edici Husových latinských spisů Magistri Iohannis Hus Opera omnia. Databázi vytvořili a nově zpřístupnili vědci z univerzitního Ústavu klasických studií.

Platforma umožňuje dlouhodobé uložení všech dat, jejich zpřístupnění a otevřené sdílení

Historici, jazykovědci, odborníci i laici v ní podle Michala Lorenze z katedry informačních studií a knihovnictví najdou veškeré dostupné informace o textech, jejichž autorem je Jan Hus, nebo které mu připisují, včetně rukopisné tradice, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a odpovídající sekundární literatury. „Zahrnuje také rozmanité zdroje a odkazy, je významným základem pro pokročilé výzkumy jedné z nejvlivnějších osobností pozdního středověku,“ upřesnil Lorenz. Zájemci databázi najdou na platformě Digiscripta pod odkazem https://hus.phil.muni.cz/. „Díky databázi současně vyvstávají nové otázky husovského bádání i tehdejšího učení,“ podotkl Lorenz

Významný teolog, kazatel a církevní reformátor Jan Hus napsal během života přibližně 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání

„U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni,“ uvedla odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií.

Mezi dostupnými texty lze nalézt i mistrovu obsáhlou korespondenci

Díla Jana Husa charakterizuje přístupný jazyk a srozumitelná kompozice: pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve. Kvůli jeho názorům Jana Husa 6. července 1415 v Kostnici na koncilu upálili.

Husova literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů

Ti jeho díla podle Mutlové zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh. Ve středověku pak texty odsouzeného kacíře často buď zničili, nebo v nich vyřízli či jinak znehodnoceny nadpisy s jeho jménem. I přesto se Husova díla dochovala v téměř 500 kodexech rozesetých po celé řadě evropských zemí.

U zrodu projektu databáze MIHOO stála historička a někdejší vedoucí Ústavu archivnictví a pomocných věd historických na brněnské filozofické fakultě Helena Krmíčková

Dále se na vzniku podíleli odborníci na latinskou medievistiku z Ústavu klasických studií FF MU Petra Mutlová, Zuzana Čermáková Lukšová, Pavel Ševčík a desítky studujících. Databáze navazuje na více než sto let dlouhou tradici zpřístupňování Husova literárního díla. Začal s ní Václav Flajšhans, pokračoval v ní František Michálek Bartoš a naposledy ji publikovali jako katalog pramenů sestavený Pavlem Spunarem.

Každý text propojili badatelé a experti s příslušným identifikátorem

Spunarův soupis vznikl v roce 1965 a od té doby došlo k upřesnění či revizi řady dalších detailů, včetně nových nálezů rukopisů. Od roku 2005 se pravidelné aktualizace ujala výzkumná skupina zabývající se Husovým literárním dědictvím, která působí při Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. I po aktuálním představení a spuštění databáze MIHOO budou databázi rukopisů Husových textů podle potřeby dále doplňovat.