Téměř po třech desetiletích nastala výměna ve funkci šéfa brněnských úředníků. Coby nový tajemník brněnského magistrátu chce Oliver Pospíšil docílit toho, aby magistrát působil svěžejším dojmem, byl modernější, srozumitelnější a dostupnější lidem. Prostor pro zlepšení vidí v elektronizaci úřadu i ve vztazích mezi veřejností a magistrátem. „To, čím si procházíme, podporuje větší elektronizaci agend. V elektronizaci vidím velkou příležitost, jak udělat magistrát modernější, dostupnější pro občany a v konečném důsledku i provozně levnější,“ prozrazuje, na co se chce zaměřit.

Změna vaší pozice na brněnském magistrátu z náměstka na tajemníka mnohé lidi překvapila. Proč jste se rozhodl přihlásit do výběrového řízení na tajemníka?

Uvědomil jsem si, že je to příležitost vzdálit se politice a přitom dál dělat práci, kterou mám rád a jsem na ni velmi dobře kvalifikován, tedy práci pro město Brno a jeho obyvatele.

Vaši kritici tvrdí, že budete podjatý a budete politikařit. Jakými argumenty můžete tyto obavy rozptýlit?

Musím říct, že povyku, který spustilo pár aktivistů z bývalého hnutí Žít Brno, jsem dost dobře nerozuměl. Vyčítali mi hlavně moji politickou minulost. Kdyby se podívali do zákona o úřednících, zjistili by, že pro funkci tajemníka je kvalifikační podmínkou buď praxe úředníka ve vedoucí pozici, nebo politika v placené, tedy takzvané uvolněné funkci. Ke dni jmenování do funkce jsem se musel vzdát všech funkcí v politické straně, v představenstvu BVK (Brněnské vodárny a kanalizace), v zastupitelstvu, nemám hlasovací právo v radě ani v jiných orgánech. Jak se tedy má projevovat moje podjatost a politikaření? A na základě čeho budu politikařit, když jsem se musel všech politických nástrojů vzdát? Těžko se člověk brání obvinění z toho, že se chystá dělat něco nekalého. To je velice nefér, hodnotit by se měl třeba rok mého fungování, a ne mě ostrakizovat během probíhajícího výběrového řízení.

V čem se teď liší vaše práce oproti pozici náměstka?

Velmi zjednodušeně, jako tajemník jsem úředník, který se stará o chod magistrátu a plní úkoly, které mu uloží volení představitelé města, tedy politici. Mám rád různá přirovnání, tak kdybychom to přirovnali třeba k showbyznysu, politici jsou hvězdy na pódiu a tajemník je produkční manažer, který zajišťuje zvukaře, osvětlovače a bedňáky.

Do funkce tajemníka jste nastoupil v době vyhlášeného nouzového stavu. Jak byli všichni schopni na situaci zareagovat a přizpůsobit se jí?

Úředníci se příliš neliší od běžného vzorku obyvatelstva. Myslím, že lidé počáteční drama vyhlášení nouzového stavu zvládli skvěle. To stejné platí i o magistrátních úřednících. Důležité bylo, že jsme byli schopni reagovat na neustále se měnící situaci a včas uplatnit opatření chránící zdraví pracovníků magistrátu i návštěvníků úřadu. Lidi to vcelku uklidnilo. Stejně jako v celé řadě jiných institucí jsme ve velkém rozsahu umožnili práci z domova. U klíčových agend jsme kolektivy rozdělili na poloviny, které se nesměly potkávat, aby v případě kontaktu s nakaženým všichni pracovníci jedné agendy neskončili v karanténě. Vláda povolila pro veřejnost pouze dva úřední dny po třech hodinách. V tak krátkých časech nebylo možné odbavit moc klientů. Pracovníci především na dokladech, registraci vozidel a živnostenském úřadě byli ve velkém stresu, přesto nedošlo žádným větším incidentům.

Ke stávající práci přibyla úředníkům také distribuce ochranných pomůcek lékařům.

To bylo tisíce kontaktů s lékaři, lidmi takříkajíc z první linie. Na tuto práci pochopitelně neexistují na magistrátu lidé, kteří by něco takového měli v popisu práce. Požádali jsme zaměstnance o dobrovolné služby na tomto výdejovém stanovišti. A oni se přihlásili, bez ohledu na možné riziko, práci přesčas nebo o víkendech. To považuji za nejsilnější moment celého stavu nouze. Bavíme se jenom o magistrátu, ale to se samozřejmě dělo i v jiných profesích, kde lidé dál dělali svou práci, i když s velkým rizikem, kromě zdravotníků třeba prodavačky, řidiči MHD, strážníci nebo hasiči.

Různá omezení se týkají i osobní komunikace – ať už v rámci úřadu, nebo občanů s úřady, což pomáhá vyřešit elektronická komunikace. Měl v tomto magistrát rezervy?

Máte pravdu. To, čím si procházíme, podporuje větší elektronizaci agend. V elektronizaci vidím velkou příležitost, jak udělat magistrát modernější, dostupnější pro občany a v konečném důsledku i provozně levnější. V tomto směru cítím podporu vedení města. To, co se doposud podařilo především z aktivit Pirátů v otevřených datech, Brno iD a participativním rozpočtu, je velmi povzbudivé. Je zkrátka na co navazovat.

Při svém nástupu jste uvedl, že po nouzovém stavu očekáváte dlouhý krizový režim – v čem konkrétně se projeví?

Fungování města je velmi závislé na daňových příjmech, tedy na tom, kolik vybere stát na daních. Pokud se nebude dařit ekonomicky, budou nižší daně a tím pádem výrazně menší rozpočet města. V posledních letech byl rozpočet města rekordně vysoký, všichni si na to rádi zvykli a směle se plánovalo. Teď se dostaneme do období, kdy budou chybět peníze i na základní činnosti a bude se muset začít šetřit. Všichni souhlasí s tím, že se má šetřit, ale přestane se jim to líbit v okamžiku, kdy se jich to nějakým způsobem dotkne. Šetření totiž často znamená nepohodlí.

Kde se bude šetřit? A je tím pádem i jasné, že plán na nový magistrát v Benešově ulici se odsouvá na neurčito?

Řekl bych, že šetřit se bude všude, kde to půjde. Brněnský magistrát je rozesetý na více než osmi místech širšího centra, často v budovách, které by potřebovaly rekonstrukci. Koncentrace do jedné velké moderní budovy v centru je do budoucna jediné rozumné řešení. Naštěstí jsme schopni ještě několik let fungovat ve stávajícím režimu. Odsunutí výstavby centrálního objektu magistrátních služeb za přibližně 1,5 miliardy o několik let považuji za pravděpodobné, ale o tom nerozhoduje tajemník.

Chystáte jako tajemník personální a organizační změny?

Jestli se ptáte na nějakou velkou čistku, tak na takovou se nechystám. Není k ní důvod, magistrát jsem po personální stránce převzal v dobré kondici. Budeme vylepšovat, elektronizovat a šetřit. Ovšem systémově a s rozvahou.

Jaké jsou vaše hlavní vize coby šéfa úřadu? Kde je kromě elektronizace prostor na zlepšení?

Na začátku nouzového stavu jsem si několikrát vzpomněl na lidové rčení „Chceš-li pobavit Pánaboha, seznam ho se svými plány“. Budu tedy v líčení plánů a vizí zatím opatrný. V prvé řadě budu muset magistrát provést úskalími současné situace a jejími následky. Také považuji za důležité, abychom měli zpracovaný plán, podle kterého bychom čelili případné další vlně covidu-19, která může přijít na podzim nebo v zimě. Prostor ke zlepšení je zcela určitě v již zmíněné elektronizaci, ale taky ve vztahu klient–magistrát. Chci, aby magistrát působil svěžejším dojmem, byl modernější, srozumitelnější a dostupnější lidem. Posílit se musí interní komunikace směrem k pracovníkům magistrátu, proto bude magistrátní newsletter. Chci budovat korporátní identitu zaměstnanců, sounáležitost k městu Brnu a jeho občanům.

Váš předchůdce byl ve funkci tajemníka 27 let. Dostal jste od něj nějaké rady?

S Pavlem Loutockým jsme si úřad předávali v období vrcholícího stavu nouze, bohužel nebylo moc času na povídání a poskytování rad. Domluvili jsme se, že budeme v pravidelném kontaktu, čímž se to jistě napraví.