Výročí vědce si ve čtvrtek připomněli na Ústředním hřbitově v Brně představitelé Senátu ČR, kraje, města Brna a Masarykovy univerzity. Čelní představitelé Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina a Společně o.p.s. přednesli krátké projevy a modlitby a hosté pietního obřadu pak položili na hrob věnce a kytice a večer byla naplánována v bazilice na Mendlově náměstí zádušní tříkrálová mše.

V červenci si pak připomeneme 200. výročí Mendelova narození. Město Brno a další instituce připravují v této souvislosti řadu projektů a pozadu nezůstává ani Masarykova univerzita, kde projekt věnovaný Mendelovi vede prorektorka pro vědu a doktorské studium Šárka Pospíšilová.

Jak již zpravodajský portál BRŇAN informoval, v rámci projektu Mendel byly loni v červnu vyzvednuty z augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně ostatky zakladatele genetiky a vědci je podrobili podrobnému zkoumání.

Na výzkumu pracovali vědci z Masarykovy univerzity, a to z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty a pracoviště CEITEC. „Využili jsme širokých možností expertízy různých vědeckých oborů na Masarykově univerzitě, na vyzvednutí a identifikaci ostatků pracovali odborníci na archeologii, antropologii i genetiku,“ popsala rozpětí týmu Šárka Pospíšilová.

Moderní technologie také vědcům pomohou vytvořit podobiznu Mendela. „Pomocí biometrických údajů lebky, takzvanou superprojekci, přesně vytvoříme obličej a srovnáme jej s obrazy a fotografiemi. Poslouží nám to nejen k porovnání věrnosti obrazů, ale na druhou stranu to bude další důkaz o identitě Mendela,“ vysvětlil člen výzkumného týmu a odborník z Centrální laboratoře Genomika na CEITEC Filip Pardy.

Mendlovo náměstí v Brně, které nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, pak ozdobí Hrachovina od Jaromíra Garguláka. Ta připomene narození otce genetiky.

Základnímu kameni budoucího monumentu požehnal loni koncem roku v Římě v rámci audience papež František. Ze strany Vatikánu jde o potvrzení, že tam Mendela vnímají jako jednoho z nejvýznamnějších představitelů řádu sv. Augustina všech dob. 

„Socha pro Mendela, který svou výjimečností předběhl dobu, je pro nás určitým poděkováním a přirozeným morálním závazkem. Už jen z toho důvodu, že výsledky Mendelových objevů nebyly za jeho života pochopeny a vědeckého uznání se mu dostalo až mnoho let po jeho smrti. Mendelovo dílo je unikátní a má přesah. Vždyť například jeho činy vyjadřují myšlenku, která nevylučuje možnost, že víra v Boha a věda mohou stát pokojně vedle sebe,“ dodal ekonom starobrněnského opatství otec Jan Emil Biernat, OSA.