Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na šiřitele hantecu Honzu Žanka Hlaváčka, kterému by už brzy měla vyjít další knížka o typické brněnské mluvě. Druhý díl knihy Nedělní speciál: Šiřiteli hantecu Honzovi Žankovi Hlaváčkovi brzy vyjde další knížka Zdar jak sviňa 2 s podtitulem Bez těchto hlášek v Brně nepoznáš, která bije, dopsal loni o Vánocích a do tisku by měla jít v dubnu. Když to ale klapne, tak by mohla vyjít už příští měsíc, řekl zpravodajskému portálu BRŇAN Honza Žanek Hlaváček. Prozradil také, že spolupracuje s akademiky na zařazení hantecu na seznam UNESCO.

Na obalu knížky je brněnský orloj

Knížka navazuje na úspěšný první díl Zdar jak sviňa – bez těchto hlášek v Brně nepřežiješ, která vyšla před pěti lety. „Na titulní straně je nakreslený brněnský časostroj, který sice slouží jako hodiny, ale není z něj poznat, kolik je hodin. V hantecu to bude znít: Sice to vypadá jako raketa, ale só to raky, ze kteréch nezgómneš, kolik sypó,“ uvedl Žanek, který pracuje jako učitel IT na střední zdravotnické škole a hantec šíří coby moderátor, muzikant a spisovatel. Obrázky do knížky opět nakreslil Hlaváčkův parťák z dua HlaHoLiM, muzikant, kreslíř a renesanční osobnost Libor Machata.

Napsal také dvaapadesát svatebních povídek

Novinka bude obsahovat hlášky, které vycházejí z anket Rádia Krokodýl. „Některé jsou šťavnaté a do vysílání se jako nevysílatelné nedostaly. Před necelými dvěma roky vyšla knížka To nechceš. Tu jsem napsal v lehkém hantecu a vycházela z mého hraní na svatbách. Dal jsem do ní 52 historek, které jsem tam jako muzikant zažil. Tuhle knihu by si měla pořídit každá nevěsta, protože si to přečte a dostane tam takové rady, že si pak vyladí svůj svatební den do plusu a už se nebude ničemu divit. Nic z toho totiž není vymyšlené a jsou to zkušenosti ze čtyř stovek svateb, které jsem zkoncentroval do 52 povídek,“ řekl Hlaváček.

Vytvořil recept v hantýrce pro show Peče celá země

Ten loni napsal i recept v brněnské hantýrce pro oblíbenou sladkou reality show České televize Peče celá země. Podle něj museli vyrobit brněnský točený dort. „Návod byl celý v hantecu včetně surovin. A soutěžícím pěkně zamotal hlavu. Spekulovali třeba nad tím, co je móčmen,“ usmál se propagátor mluvy z moravské metropole. Amatérští cukráři nerozuměli ani slovům jako například štatl nebo šorfka a moderátoři Václav Kopta a Tereza Bebarová jim nakonec radši rozdali recepty v češtině.

Je to nejlepší evropské nářečí, tvrdí německá televize

Hlaváčka také už dřív oslovila německá televize ARD, která s ním pak o hantecu natočila rozhovor na Špilberku. „Podle nich je to nejlepší evropské nářečí s evropskó hercnó, tedy s evropským srdcem. Hantec se totiž vyvinul z jazyka takzvané plotny, tedy městské chudiny na periferiích moravské metropole. Šlo často o slang z vídeňského podsvětí, ale v této mluvě jsou patrné také vlivy romštiny, jidiš, italštiny a francouzštiny. A v šedesátých letech v éře takzvaných štatlařů začal vznikat hantec v dnešní podobě,“ upřesnil bavič.

Chtějí dostat hantec na seznam UNESCO

Zkušenost s německým štábem a pak i přednáška na konferenci Akademie věd ČR mu vnukla nápad, že by hantec mohl být zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Borci z Brna pak řekli: Půjdeme do toho! O hantecu se totiž napsala spousta vědeckých, bakalářských a magisterských diplomových prací a asi pětadvacet knížek, z nichž jedenáct je mých. Jeden novinář z Brna dokonce napsal práci na téma genderově nevyváženého hantecu. Akademici to sbírají a dělají sumář a pak bychom hantec zkusili přihlásit na seznam UNESCO, kde už je například modrotisk, odzemek, verbuňk, jízda králů či vorařství,“ vypočítal Žanek.

Brněnská mluva mu učarovala už před půl stoletím

Tomu typická brněnská mluva učarovala už v roce 1973 a o šestadvacet let později začal v hantecu tvořit. „Před těmi zhruba třiceti lety jsem pociťoval, že je hantec na ústupu, proto jsem si řekl, že je dobré pro jeho oživení něco udělat,“ vysvětlil Hlaváček. Ten sice napsal v hantecu řadu zábavných knížek, ale za klasického spisovatele se nepovažuje. Nedokáže totiž lhát a fabulovat a při psaní čerpá z osobních zážitků, kterých má jako muzikant hodně. A jako šiřitele brněnské mluvy ho už znají i budoucí laborantky, které absolvent lékařské elektroniky VUT Brno učí na zdravotnické škole tajům počítačové techniky a internetu.