Od loňska systém varovných hlášení funguje už v Praze, Brně a Plzni. Aplikaci, která vznikla v Brně jako studentská práce, má v celé republice asi 1,2 milionu lidí. Funguje i v Rakousku, slovenských horách a nově i v Maďarsku.
Funkce varovného hlášení přibyla do aplikace loni na jaře, zatím funguje ve třech velkých městech. Od února se rozšíří na celé území Jihomoravského kraje do obcí s rozšířenou působností. Obyvatele upozorní na krizové situace, které mohou mít dopad na zdraví. Příkladem je znečištění pitné vody, požár velkého rozsahu, chemická havárie či nález nevybuchlé munice.
"Při velkých krizových situacích je linka 155 přetížená. Pokud ale člověk obdrží notifikaci včetně instrukcí, jak se má zachovat, může se problematickému místu vyhnout," řekla náměstkyně pro krizovou připravenost a vzdělávání krajské záchranné služby Jana Kubalová.
Uživatel si vybere oblasti, pro které chce dostávat upozornění. V případě nebezpečí dostane varování v podobě notifikace obsahující stručnou informaci a odkaz na krizový portál kraje, aplikace navíc začne houkat.
"Kraj vybírá, do kterých obcí s rozšířenou působností případné varování vyšle. Myslíme i na podporu neslyšících a nevidomých, pro které je aplikace taky přizpůsobena. Varování se odesílá také do spolupracující platformy Mobilní rozhlas," řekl Maleňák.
Aplikace Záchranka vznikla v Brně v roce 2012 jako studentská práce, do svých telefonů si ji nainstalovalo už přes 1,2 milionu uživatelů. Každý den ji pro přivolání zdravotnické záchranné služby využije kolem 50 lidí. Kromě ní je do aplikace integrována také vodní a horská záchranná služba. Stisknutím tlačítka dochází ke kontaktování linky 155 a odesláním nouzové zprávy, která obsahuje lokalizaci a údaje volajícího. Aplikace obsahuje také návod první pomoci, databázi externích defibrilátorů v České republice nebo navigaci k nejbližším pohotovostem.
