Archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno (ÚAPP) našli u Hovoran a Karlína a Hodonínsku při průzkumu, který předchází stavbě plynovodu Moravia, pozůstatky pravěké osady z doby neolitu. Na internetových stránkách ústavu o tom informoval archeolog Ivan Čižmář.

Podle zjištění odborníků jde o pozůstatek osady lidu kultury s lineární keramikou z období 5500 až 5000 let před naším letopočtem. Na území dlouhém 300 metrů a širokém 26 metrů odkryli archeologové půdorysy několika nadzemních halových domů. "Jedná se o malé jamky po kůlech, které byly umístěny v pravidelných rozestupech v pěti řadách a tvořily základní nosnou konstrukci stavby. Délka domů se zpravidla pohybuje mezi 20 až 40 metry. Stěny mezi kůly byly vypleteny větvemi a proutím. Aby bylo dosaženo izolačního efektu jak proti nárazům větru, tak i z tepelného hlediska, byly stěny omazávány vrstvou hlíny," popsal původní vzhled staveb Čižmář.

Hlínu na omazání stěn brali lidé z takzvaných stavebních jam v bezprostředním okolí domů a lze v nich najít zlomky keramiky a kostí, které se do nich dostaly jako odpad v době, kdy byla osada obydlená.

"Z hmotných artefaktů nacházíme především zlomky keramických nádob. Jsou to jak hrubší hrncovité nádoby s motivy obilného klasu a deště, tak i jemnější nádobky polokulovitých tvarů opatřené lineární výzdobou, tedy rovné a zahnuté čáry s takzvanými notovými značkami, který dal nositelům daného období své jméno," dodal archeolog. Mezi nálezy byly i takzvané zrnotěrky, tedy opracované kameny používané ke zpracování obilí, i jemnější kamenné nástroje, jako jsou čepelky, škrabadla a drasadla.

"Překrytí dvou půdorysů nadzemních domů ukazuje na dvě chronologicky odlišné fáze sídliště, díky superpozici kůlových jam je možné rozeznat časovou posloupnost jednotlivých staveb. Tuto skutečnost potvrzuje i nalezený materiál, který je možné podle výzdoby na keramice datovat jak do starší, tak i mladší fáze období starého neolitu," uvedl Čižmář na stránkách ústavu.