Mezi výjezdy jihomoravských záchranářů tvoří až 15 procent případy, kdy je lidé volají, i když by nemuseli. Někteří zkreslují informace, vědomě si poškozují zdraví návykovými látkami, jiní nemají domácí lékárničku, uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Část lidí podle ní svou situaci popisuje nepravdivě, aby si zajistila péči záchranářů a rychlé odbavení v nemocnici. Mluvčí řekla, že záchranáři tak často suplují práci praktických lékařů nebo pohotovostí, ale ze zákona musejí vyjíždět i k méně naléhavým případům.
Bothová uvedla, že u některých pacientů záchranáři vnímají malou snahu převzít zodpovědnost za své zdraví. "Jsou to například intoxikace, kdy si pacient vědomě a často opakovaně poškozuje zdraví užíváním návykových látek, ať už jde o alkohol nebo drogy. K otravám se ale přidružují další zdravotní problémy, jako jsou psychózy, úrazy nebo dekompenzovaná chronická onemocnění," řekla Bothová.
Lidé podle ní také zanedbávají prevenci, nenavštěvují lékaře a zdravotní problém řeší, až když je urgentní. Například pokud někoho bolí záda přes týden, měl by zajít k praktickému lékaři, než aby o víkendu musel volat záchrannou službu. "Celkově můžeme mluvit o tom, že jsou lidé, jejichž zdravotní styl má daleko ke slovu zdravý. To potom může pochopitelně přinášet obtíže. Svou roli hrají i genetické předpoklady, ale dotyčný může stav svého zdraví do určité míry ovlivnit," řekla Bothová.
Část volajících nemá doma ani lékárničku. "Přitom domácí lékárnička by měla být naprostou samozřejmostí a lidé by si mohli s některými méně závažnými obtížemi pomoct sami," zmínila příklad mluvčí. Někteří pacienti také situaci zkreslují. "Informace, které naši operátoři obdrží, se nezakládají na pravdě. Pro příklad uvedu, že máme informaci o masivním krvácení z ruky, a posádka na místě zjistí, že se jedná o malou řeznou ranku na prstu. V takových situacích pak naše vozy mohou chybět jinde, kde jde třeba skutečně o ohrožení životních funkcí," poznamenala mluvčí. Záchranáři však berou v potaz, že volající jsou laikové a nedokážou situaci přesně vyhodnotit. "Někdy se ale skutečně setkáváme s tím, že jde zcela jasně o záměr informace zkreslit, aby si volající pro sebe nebo pro pacienta zajistil výhody v podobě péče ze strany záchranky, odvozu do nemocnice nebo rychlého odbavení," dodala Bothová.
Záchranáři proto doporučují lidem zdravý životní styl a to, aby pravidelně navštěvovali lékaře, měli domácí lékárničku a říkali záchranářům pravdivé informace.
Jihomoravská záchranná služba má přes 600 pracovníků. Týmy vyjíždějí z 23 stanovišť. V letních měsících má kolem 300 výjezdů denně.
