Balkón Mahenova divadla se dnes večer rozzáří modrou barvou, upozorní tak na Světový den plicní hypertenze

  • Foto

    redakce (MOŠ) archiv

Modrou barvou se dnes po 21 hodině rozzáří balkon brněnského Mahenova divadla – upozorní tak na Světový den plicní hypertenze. Modrá je barvou této nemoci, protože pacienti mívají často modré rty. O akci informovala zpravodajský portál BRŇAN mluvčí akce Veronika Ostrá.

V Česku touto chorobou, která způsobuje zúžení plicních cév, trpí desítky tisíc lidí. Řada z nich ale o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19.

Experti na toto onemocnění poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, tedy každoročně 5. května. Na chorobu upozorní modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci.

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. „Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ řekl kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze doktor Pavel Jansa.

 Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace.

Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především díky významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ dodal Jansa.

Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich okolo 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.