Zastupitelé Brna dnes schválili na příští rok rozpočet s příjmy 16,4 miliardy a výdaji 18,1 miliardy korun, které jsou nejvyšší v historii. Město počítá i s úvěrem 2,3 miliardy korun. Mezi hlavní investice bude patřit stavba koncertního sálu nazvaného Janáčkovo kulturní centrum a multifunkční hala, o jejíž stavbě město bude rozhodovat podle aktuální ekonomické situace s ohledem na vysokou inflaci a zvýšené ceny energií.

Rozpočet kritizují opoziční Zelení a Žít Brno.

Pro rozpočet hlasovalo 40 zastupitelů. Proti bylo pět opozičních zastupitelů z SPD a zdrželo se sedm zastupitelů z opozičních stran Pirátů a Zelených s Žít Brno. Kvůli vyšším cenám energií vznikla rezerva 700 milionů korun. Brno počítá s úvěry 2,3 miliardy korun. Částka se ale může během roku navýšit, upozornila primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Město má u Komerční banky a České spořitelny předschválené úvěry ve výši až 4,5 miliardy korun. Možnost úvěrů u obou bank mělo město i letos, nakonec ji ale nevyužilo.

Vaňková (ODS) uvedla, že město počítá příští rok s daňovými příjmy 13,6 miliardy korun, což je o 2,5 miliardy více než letos. „Máme ale i nárůst běžných výdajů o 1,7 miliardy korun. Je to velká částka, ale jsou tam zejména dopady vyšších cen energií, legislativní změny v oblasti platů a také navýšení prostředků pro městské části,“ uvedla Vaňková. Vedení Brna také počítá s příjmy 350 milionů korun z prodeje majetku.

Na investice půjde skoro 30 procent rozpočtu.

Mezi velké investice budou patřit stavba nadzemní části Janáčkova kulturního centra za dvě miliardy a také stavba multifunkční haly za více než čtyři miliardy. Brno se nyní snaží splnit všechny potřebné náležitosti k multifunkční hale. O její stavbě by mělo rozhodnout příští rok na základě ekonomické situace. Rozpočet ale kritizují opoziční Zelení a Žít Brno. „Rozpočet je zcela podřízen výstavbě hokejové haly, o které koalice ve své vlastní koaliční smlouvě tvrdí, že se bude stavět jenom tehdy, když neohrozí financování jiných potřeb města. Avšak přesně to se děje,“ uvedla Jana Drápalová (Zelení). Podle ní nezbyly peníze na připravené projekty jako například stavbu atletické haly nebo přeměnu káznice v ulici Cejl na kreativní centrum. Podle Drápalové je podfinancované i školství.

„Co je ale naprosto nejhorší, navzdory energetické krizi město v rozpočtu zcela rezignovalo na úspory energií. Náš návrh na zřízení fondu pro pomoc lidem se zateplováním, výměnou spotřebičů a instalací fotovoltaik by stál město maximálně 100 milionů a pomohl by stovkám nejohroženějších domácností. Ani s tím rozpočet na příští rok nepočítá,“ řekla Drápalová, která je starostkou městské části Nový Lískovec.

Bývalý primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) uvedl, že ředitelé příspěvkových organizací i odborů magistrátu nevědí, co mají příští rok dělat. „Jejich rozvojové plány nejsou pokryté a vedení města jim tvrdí, že o případném zapojení peněz se bude rozhodovat v průběhu roku. Takto se ale plánovat nedá, protože musíte podepisovat smlouvy a zavazovat se k vydání peněz s předstihem, ne až těsně před akcí,“ uvedl Hollan, který i spolu s Markem Lahodou (Piráti) apeloval na to, zda je vhodné stavět v současné době multifunkční halu. Zastupitelé také vzali na vědomí rozpočet celého statutárního města, tedy rozpočet Brna i s rozpočty všech jeho 29 městských částí. Jeho příjmy jsou 17,3 miliardy a výdaje 19,5 miliardy korun. Rozdíl by měly pokrýt cizí zdroje.

Na letošní rok zastupitelé loni v prosinci schválili rozpočet s příjmy 14,5 miliardy a výdaji 17,2 miliardy korun.