Přípravy nového územního plánu v Brně jdou do finále a s nimi i vyjednávání o zahrádkářských koloniích. V posledních měsících představitelé Brna a zástupci zahrádkářů jednali zejména o těch na Červeném kopci, Žlutém kopci a na Kraví hoře. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí advokátní kanceláře Frank Bold Pavla Hloušková.

V Brně je poměrně hodně příznivců zahrádkaření, do budoucna to ale vypadá, že některé kolonie nebudou v daném místě udržitelné. Podle Hlouškové je navíc na každém místě situace odlišná, jisté zatím je jen to, že prozatím zůstávají, i když dlouhodobě je mají na řadě míst nahradit obytné domy a městské parky.

„V uplynulých měsících jsem intenzivně jednal s řadou zástupců veřejnosti, konkrétně právě i zahrádkářů a občanských iniciativ. Snažili jsme se v maximálně možné míře zohlednit jejich připomínky. Řada návrhů byla vyslyšena, i když se k výsledku došlo třeba jinou než navrhovanou cestou. Naším cílem je, aby Brno zůstalo příjemným městem pro život, a proto v novém územním plánu dostávají zahrádky oproti tomu platnému větší prostor,“ uvedl radní pro územní plánování a rozvoj města Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Ten ale zdůraznil, že řada ploch dnes obsazených zahrádkami patří soukromníkům, kteří dlouhodobě požadují, aby tyto plochy sloužily obytné zástavbě. Informoval také, že na konkrétních místech se město snaží aktivně plochy zahrádek vracet.

Podle právníků z Frank Bold Advokáti, kteří spolupracují na přípravě regulace zeleně v novém územním plánu města Brna, některé plochy, kde se dnes kolonie nacházejí, nemůžou být pro zahrádky v územním plánu vyhrazeny ze zákonných důvodů. „Legislativa se vyvíjí, a tak dnes například není možné zřizovat zahrádky v záplavových zónách. To se týká některých zahrádek třeba kolem řeky Svratky, kde mají být realizována protipovodňová opatření,“ uvedl Petr Bouda z Frank Bold.

Do debat o regulaci zeleně se z iniciativy vedení města vedle občanských iniciativ zapojila i řada nezávislých expertů. Workshopy organizované expertní skupinou Frank Bold podpořila Národní síť zdravých měst a zapojili se do ní například zástupci Architects for Future, Nadace Partnerství nebo České rady pro šetrné budovy. „Řada připomínek a návrhů, které se objevily, byla městem vyslyšena, ale v některých případech se naráželo na limity zákona nebo současného stavu pozemků a jejich vlastnictví,“ doplnil Bouda.

V platném územním plánu z roku 1994 je vymezeno 1080 hektarů zahrádek. „V návrhu nového územního plánu, který jsme představili v březnu loňského roku, jich bylo o 16 % méně. Část zahrádek jsme totiž museli zrušit s ohledem na současný stav pozemků nebo zákonné limity, Na základě projednání a diskuzí jsme do něj ale přidali téměř 50 hektarů zahrádek a dál hledáme možnosti, jak zahrádkaření v Brně vyjít vstříc,“ upřesnil za zpracovatele ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Spousta zahrádek, které dnes existují, nejsou v platném územním plánu vedeny jako zahrádky, ale jako plochy pro bydlení nebo zeleň, například Červený kopec, Žlutý kopec nebo Kraví hora. Z toho důvodu se radnice v územním plánu snaží rozšiřovat zejména kolonie v Černovicích, Židenicích, Tuřanech a v Jundrově. Naopak na Červeném kopci jak současný územní plán, tak projednaná územní studie a majitelé tamních pozemků upřednostňují zástavbu rodinných domů. „Lidé, kteří si tam dnes pronajímají zahrádku, budou však mít podle nového územního plánu jistotu, že se zahrádky nebudou rušit dříve, než reálně dojde k výstavbě, což nebude určitě dříve než za několik let,“ doplnil Chvátal.

Na Žlutém kopci je situace složitější. Část pozemků pod zahrádkami je města a část soukromá, o vlastnictví některých jsou vedeny soudní spory. „Na místě se přitom počítá s obytnou zástavbou a s novým velkým městským parkem. Vše nyní prověřujeme v podrobné územní studii,” doplnil Chvátal. Kdy k realizaci projektů dojde, není jisté stejně jako v případě Červeného kopce. Je velmi pravděpodobné, že i zde budou zahrádkáři moci zůstat ještě řadu let a na velké části území se i poté počítá se zelení.

Z trojice velkých lokalit v centru města je zatím nejpravděpodobnější zachování zahrádek na Kraví hoře, kde jsou takřka všechny pozemky městské a počítá se s tím, že v budoucnosti by na tomto místě měl vzniknout rozsáhlý park. Tento projekt však termín zatím nemá.

Velkou novinkou v oblasti regulace zeleně v Brně bude formální ukotvení komunitních zahrad. „Půjdou dnes zakládat prakticky kdekoliv. Týká se to zejména vnitrobloků, rozsáhlejších obytných areálů nebo předzahrádek bytových domů, kde jsou pro komunitní zahrádkaření vhodné podmínky,“ vysvětlil Bouda.

 Do schvalování územního plánu města vstoupí v průběhu roku pravděpodobně ještě nový zahrádkářský zákon, který už leží v Senátu. Zákon by měl dát zahrádkářům zejména na pozemcích měst větší jistotu v délce pronájmu.