Brno představilo kampaň Připrav Brno, která vyzývá k šetrnému chování. Co mohou obyvatelé Brna udělat proto, aby pomohli připravit město na měnící se klima a snížit emise skleníkových plynů, a jak se zapojit a pomoct životnímu prostředí, poradí Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství, největší české environmentální nadace.
Brno spustilo výzvu Připrav Brno, která apeluje, aby lidé svým chováním přispěli ke zlepšení životního prostředí a město se připravilo na měnící se klima. Začnu konkrétním případem – po Brně jezdím MHD, žiju v bytě, snažím se neplýtvat vodou a energiemi, třídím odpad. Co víc mohu udělat, abych městu pomohla?
Když děláte všechno z toho důsledně a je to vidět i na spotřebě vaší domácnosti, je to skvělé. Když navíc přesvědčíte i své sousedy, aby více využívali například třídicích nádob, které máme teď už skoro všude „pod nosem“, pomůžete Brnu dvojnásob. Další možností je spojit síly se spoluvlastníky bytových domů. Například uchovat co nejvíce zelených ploch na společných pozemcích, udržet a vysazovat stromy, starat se o údržbu záhonků a povrchů ve dvorech a myslet na zasakování vody. Nebo zvážit, jestli nelze využít dešťovou vodu pro zalévání a splachování. Možná se i vaše střecha hodí pro ozelenění nebo fotovoltaiku?
Kampaň, na níž se podílí i Nadace Partnerství, bude probíhat kontinuálně 10 let, tedy do roku 2030. K tomuto datu se město zavázalo snížit emise oxidu uhličitého o 40 %. Je to reálné?
Myslím, že to reálné je, ale zároveň je to velice těžké a hlavně, nestane se to samo! Největší podíl na uhlíkové stopě města má spotřeba elektřiny, kterou táhne nahoru jak úspěšný rozvoj města, tak rostoucí počet tropických dní. Na ty bohužel reagujeme pořizováním klimatizací. Často do špatně izolovaných a zbytečně se přehřívajících budov. Právě růst spotřeby elektřiny za slunečních dnů by šlo kompenzovat masivnější instalací malých solárních elektráren. Ty se hodí na střechy obytných či kancelářských budov, nákupních center a hal. Ale také nad parkoviště a další zpevněné plochy, které v létě zvyšují přehřívání města.
Jakou úlohu v této výzvě Připrav Brno má právě Nadace Partnerství?
Inspirovali jsme magistrát k tomu, aby do výzvy na snižování emisí CO 2 zapojil co nejvíce institucí a firem na území města. Brno samotné totiž může celkovou spotřebu energie ovlivnit jen zčásti. Mám velkou radost, že vedení města se už podařilo do této iniciativy zapojit několik desítek partnerů. Jsme připraveni dál konzultovat konkrétní řešení – Nadace Partnerství se právě na ně v adaptacích na změny klimatu zaměřuje. Stejně tak jsme byli u nastavování dotační výzvy na podporu zelených střech, která je po zkušebním roce velmi úspěšná a Brno za ni sklízí ocenění. Teď dokonce soutěží o hlavní cenu v jedné z kategorií soutěže E.ON Energy Globe. Doufám, že hodně Brňanů za to městu pošle svůj hlas. Kampaň vyjmenovává deset kroků, jak snížit emise CO 2 . Například třídit odpad, vysázet stromy, chytat dešťovku, využívat obnovitelné zdroje, místo autem jezdit MHD či na kole, netopit neekologickými zdroji paliv.
Co je podle vás v Brně nejpalčivější problém, na který by se mělo město nejvíce zaměřit?
Zmíním jich několik: Za prvé, systémovější přístup k pokládání inženýrských sítí, aby se do ulic mohly vrátit stromy při každé rekonstrukci nebo překládce sítí. Bez stromů město nezchladíme. Přitom technická řešení existují a Veřejná zeleň města Brna je připravena je nabídnout, když je k projektům včas přizvána. Za druhé využívání obnovitelných zdrojů. Potřebujeme prolomit nedůvěru lidí k soláru a nastavit podporu investorů a občanů, kteří by rádi do fotovoltaiky šli, ale nevědí jak. Návratnost těchto investic je dnes tak dobrá, že často nepotřebujete ani dotace. Za třetí pracovat lépe se zachycováním dešťové vody. Nechceme, aby dešťová voda ze zpevněných povrchů zbytečně odtékala do kanálu, ale aby co nejvíce zasakovala a zavlažovala stromy i trávníky. V tom mají projektanti velké rezervy. Poslední, ale neméně důležitý bod je, že se v Brně nedaří vytvářet podmínky pro bezpečnou dopravu na kole v centru ani mezi centrem a rekreačními cyklostezkami podél řek. Průzkumy mezi zaměstnavateli zapojenými do kampaně Do práce na kole jasně ukazují, že počet cyklistů, kteří využívají kolo pro cestu do zaměstnání, by se výrazně zvýšil, kdyby se kolaři nebáli na frekventované silnice. Nevyužitá příležitost pro Brno je v tomto dlouhodobém partnerství s holandským Utrechtem.
Vraťme se k jednomu ze zmíněných kroků, a to výsadbě nových stromů. Právě teď do konce července běží grantová výzva pro podzimní výsadby stromů v rámci projektu Sázíme budoucnost. Rozdělí se celkem 1 150 000 korun. Jak se mohou lidé zapojit a jaký je o sázení stromů zájem?
Díky našim dárcům podporujeme malé projekty po celé republice jednoduchými, administrativně nenáročnými granty na výsadby. Daří se nám díky nim zapojovat komunitní dobrovolníky do výsadeb a je o ně velký zájem. Na portálu www.sazimebudoucnost.cz zveřejňujeme další větší zdroje, které výsadbu stromů umožňují. Například náš partner, ministerstvo životního prostředí, podporuje prostřednictvím programů péče o krajinu a zvláštního, 200milionového fondu pro Sázíme budoucnost, výsadbu stromů v rozsahu, který postupně ovlivní tvář naší krajiny a měst k lepšímu.
Cílem projektu Sázíme budoucnost je do pěti let vysadit v republice mimo lesy deset milionů stromů – za každého Čecha jeden. Jak se cíl zatím daří plnit? A věříte, že se ho podaří dosáhnout?
Je to velmi ambiciózní cíl. Ale na to, že jsme kampaň spustili v září 2019, se nám docela daří. Snažíme se společně s partnery motivovat všechny, kdo stromy vysazují, aby je registrovali do interaktivní mapy na www.sazimebudoucnost.cz. Ta se postupně stává unikátní databází pro evidenci výsadeb. Na začátku července 2020 v ní máme záznamy o 577 244 stromech a každý den přibývají nové. Podobné iniciativy vznikají nezávisle v jiných zemích, jako v Itálii nebo s naší podporou na Slovensku. Je to i náš příspěvek do plánu Evropské komise do roku 2030 vysadit tři miliardy stromů v celé EU. Důležité je ale dodat, že cílem Sázíme budoucnost nejsou jen počty stromů, ale především zapojení lidí do péče o stromy. Chceme veřejnost podporovat v tom, jak stromy sázet a starat se o ně. Usilujeme také o změny zákonů usnadňující sázení i posílení financování výsadeb ze strany státu. Symbolem péče o stromy je pak naše anketa Strom roku, kterou už 20 let pořádáme v Česku a dekádu na evropské úrovni.
S tím souvisejí i podmínky pro stromy ve městě. Aktivisté například nyní upozorňují, že v novém územním plánu Brna mnohé plochy zeleně ztratí důležitou část své ochrany. Jak je na tom podle vás Brno, co se týká přístupu k zeleni, vysazování stromů ve městě či zelených střech?
Brno je lídrem v podpoře zelených střech a Veřejná zeleň dělá maximum pro návrat kvalitní zeleně do centra, i když to vůbec nemá snadné. Na druhé straně, doba se změnila, tepelný ostrov města působí obrovské problémy a takzvaná zelenomodrá infrastruktura, tedy stromy, zeleň nebo vodní prvky, mají pro kvalitu života ve městě zásadní význam. Nevidím ale v návrhu územního plánu vrstvu, která by ji dostatečně popsala do většího detailu, než jsou současné parky typu Lužánek, Špilberku nebo Kraví hory. Aby plán rovnocenně s dopravní infrastrukturou definoval klíčové „ochlazovací, osvěžovací oázy“ a rekreační plochy, které jsou pěšky dostupné pro každou rodinu či seniora. A kde budeme mít jistotu veřejně přístupné zeleně, stínu a vody. Příliš mnoho ploch zeleně bylo přeměněno na parkoviště, domy nebo garáže a vůbec se lidem nedivím, že se ozývají. A ještě k vysazování stromů ve městě. Nejvytíženější centrum města je natolik prošpikované technickými sítěmi i různými dalšími limity a zájmy, že je velký problém vracet stromy i tam, kdy historicky byly. Od šedesátých let se začaly podél jejich kořenových systémů pokládat různé kabely a trubky. Každý kabel a trubka má definováno ochranné pásmo tak, že se do chodníků nevejdou pomalu ani samotné technické sítě, natož stromy. K tomu problému teď vrcholí diskuse o novelizaci technické normy o sítích. Právě na ní se ukazuje potřeba adekvátně reagovat na výzvy změn klimatu a zvýšení odolnosti měst vůči nim.
Ředitelem Nadace Partnerství jste byl od roku 1994 do 2019. Jak se od vašich začátků změnilo vnímání ekologických témat a zájem o ně ze strany veřejnosti?
České veřejné mínění dlouhodobě ovlivňovaly klimaskeptické postoje. Těm nahrála i aféra s dotacemi na fotovoltaiky před deseti lety, kdy se kvůli chamtivosti investorů a některým poslancům nepodařilo včas snížit příliš vysoké dotace solárních elektráren souběžně se snižováním cen technologií. Dnešní výzkumy veřejného mínění jsou ale zcela jiné. Obavy z důsledků klimatické krize, zejména z ohrožení vodních zdrojů, sucha, ale i druhé strany mince – bleskových povodní a záplav – jsou na prvních příčkách toho, co lidé cítí jako ohrožení. To je dobré východisko pro změnu chování. Teď nastává fáze, kdy lidi musíme vybavovat praktickými řešeními a podmínkami pro snižování ekologické zátěže. Proto jsou iniciativy, jako je Připrav Brno, velmi potřebné a i dobře načasované.
Spolupracujete také s firmami a obcemi. Jak se proměnilo to? Uvědomují si, že právě ony mají velký potenciál něco změnit – například zapojit se do projektů na zelené střechy, chytání dešťovky apod. A obracejí se na vás samy jako na odborného garanta?
V zastupitelstvech velkých měst i malých obcí se už druhé období výrazněji prosazuje mladší, ekologicky odpovědná generace, které má zájem problematiku životního prostředí řešit. Musíte jim ale jít naproti. Zdaleka ne všichni mají odpovídající znalosti nebo aparát, které odpovídají současným poznatkům a technologickým možnostem. Vidíme to z pohledu adaptací na změnu klimatu. Pořád se připravují nové investice postaru – „oslovíme projektanta, který to u nás vždycky maluje, a on to pro nás připraví“. Výsledkem je často další promarněná investiční příležitost a vyhazování veřejných prostředků oknem. Nejen těch investičních, ale hlavně provozních. Veřejná správa se teprve učí formulovat investiční zadání tak, aby na konci byla například škola či domov důchodců, který neplatí na účtech za vytápění a chlazení víc než 50 korun na m 2 za rok, využívá dešťovou a šedou vodu a snižuje přehřívání budovy i okolí. V tom chceme úředníkům a zastupitelům pomáhat. Jak praktickým
poradenstvím postaveným na sedmiletých zkušenostech z provozu ekologického areálu Otevřená zahrada, tak vzdělávacím modulem, který právě vyvíjíme a testujeme.
Jaký typ společensko-ekologických aktivit si podle Vás nejvíce zaslouží podporu?
Myslím, že největší výzvou je vykračovat z uzavřené komunity a využívat srozumitelných témat, jako například stromy, k tomu, aby lidé více porozuměli vazbám a souvislostem mezi ochranou přírody a kvalitou našeho života. Nabízet řešení a šířit dobré příklady, aby se staly normou. Věřím, že v tomto nám pomůže i spolupráce s generálním partnerem Sázíme budoucnost Nadací Tipsport a podaří se nám do témat životního prostředí zapojit komunitu kolem sportu. Zároveň je ale také potřeba vyvíjet společenský tlak na změnu v oblastech, kde silné zájmové lobby prodlužují status quo a je potřeba ho měnit. Doba post-covidová je k tomu velkou příležitostí. Proto je potřeba podporovat i aktivistické, reformní snahy v občanské společnosti. Hledat cesty, jak zapojit nejmladší generaci, která cítí, že generace jejich rodičů neumí nebo nechce reagovat na výzvy doby.
Které projekty Nadace Partnerství podporuje? A které z nich považujete za nejúspěšnější?
Nadace během své téměř třicetileté historie využívala kombinace grantové podpory s odbornou pomocí a službami. Z těch nezávislých podpořených projektů mohu uvést například projekt Ochránců přírody a Ochrany fauny z přelomu tisíciletí, který se zasloužil o to, že dnes už neumírají tisíce ptáků na drátech elektrického vedení. Podařilo se nám zakotvit pojem veřejných prostranství v českém stavebním zákoně a v urbanistické praxi. Díky nám je zapojování veřejnosti do plánování a kultivace veřejných prostor už zaběhlou normou. Díky programu Greenways se nám podařilo vybudovat síť turistických stezek a produktů i podpořit řadu místních aktivních spolků v péči o místní kulturní i přírodní dědictví. Za námi stojí silné značky, jako jsou Moravské vinařské stezky, Cyklisté vítáni, Greenway Praha- Vídeň a další. Dnes v Brně zastřešujeme kampaň Do práce na kole, s Concentus Moraviae spolupořádáme krásnou přeshraniční akci Hudba na kole. Strategickou prioritou nadace i pro další období je podpora uplatňování adaptačních opatření na změnu klimatu v praxi měst i venkovské krajiny. K tomu slouží i inspirační databáze soutěže www.adapterraawards.cz, ve které je letos přihlášeno i město Brno. Za velký úspěch považuji například úspěšné přenesení zkušeností z provozu uhlíkově neutrálního sídla nadace do přestavby trojnásobně většího areálu Svatopetrská 7 v Komárově. Kampaň k výročí republiky Stromy svobody nás v roce 2019 dovedla k zahájení již zmíněné ambiciózní iniciativy Sázíme budoucnost. V zemědělské krajině se budeme soustředit na podporu vlastníků půdy s cílem vrátit půdě její schopnost zadržovat vodu a rozmanitost.
